Julianus
Vzhled
Flavius Claudius Julianus (331 – 26. června 363) byl římský císař vládnoucí v letech 361 - 363 a který si od pozdějších křesťanských historiků vysloužil přízvisko Apostata (=Odpadlík) pro své snahy obnovit tradiční předkřesťanské tradice a hodnoty antické kultury na úkor rozšířeného a v té době již i legálního křesťanství.
Výroky
[editovat]- Žádná divoká bestie není člověku tak nebezpečná, jako jsou křesťané sami sobě navzájem.[1]
- Jsou neuctiví vůči bohům a neposlušní našich nařízení, tak jsou pošetilí. Protože my nechceme, aby žádný z nich byl neochotně přitahován k oltářům proti své vůli... Je proto mým potěšením oznámit a zveřejnit všem lidem tímto nařízením, že nesmí podněcovat pobuřování kléru... Mohou uspořádat své setkání, pokud si přejí, a vzdávat modlitby podle jejich zavedeného způsobu... a do budoucna nechť všichni lidé žijí v harmonii... Lidé by se měli učit a vítězit rozumem, nikoli údery, urážkami a tresty.
Proto co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským (=křesťanům) a neuráželi je žádným způsobem... Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.[1] - Pokud jde o přikázání "Nebudeš míti bohů jiných přede mnou", na to jistě dodává hroznou urážku na cti na boha. "Nebo já jsem bůh žárlivě milující" říká, a na jiném místě znovu, "Neboť bůh náš jest oheň spalující". Nicméně je-li člověk žárlivý a závistivý, je podle vás provinilcem, kdežto je-li bůh nazýván žárlivým, shledáváte to za božskou kvalitu? A přec jak lze smysluplně hovořit o bohu tak lživě v tak zřejmé věci? Protože je-li vskutku tak žárlivý, tak všichni ostatní bohové jsou uctíváni proti jeho vůli, a všechny ostatní národy je uctívají proti jeho vůli. Jak je tedy možné, že jim v tom nijak nebrání, když je tak žárlivý, že si nepřeje aby jiní bohové byli uctívání, jen on sám? Je to snad proto, že není v jeho moci tomu zabránit, nebo je to snad proto, že tomu od začátku tomu bránit ani nechtěl? To první, ve smyslu že nemůže, je bezbožné říci, to druhé je pak v souladu s tím, co sami činíme. Ponechme stranou tento nesmysl a nesoustřeďme na sebe takové rouhání.
Protože pakliže je vůlí boha, aby nebyli jiní uctíváni, proč vy uctíváte tohoto jeho nelegitimního syna, kterého on sám neuznal ani neprohlásil za svého? Nicméně vy, ačkoliv nevím proč, jste mu podstrčili podvrženého syna.[2] - Všichni z nás, aniž by nás tomu kdo učil, jsme dospěli k víře v jistý druh božství, ačkoliv není vůbec snadné by všichni lidé znali skutečnou pravdu o něm, ani možné pro ty, kteří tu pravdu znají, ji všem vysvětlit.[2]
Reference
[editovat]Externí odkazy
[editovat]- Encyklopedický článek Julianus ve Wikipedii