Konfucius

Z Wikicitátů
Konfucius

Konfucius (552 / 551 př. n. l.) byl čínský filozof a státník, z jeho učení vychází konfucianismus.

Výroky[editovat]

  • Co nechci, aby jiní činili mně, ani já nečiním jiným.
    Varianta: Čiň druhým, co chceš, aby druzí činili tobě.
    — pozitivní formulace ctnosti žen[1][2]
    Varianta: Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě.
    — negativní formulace ctnosti žen[3][2]
  • Je lehké být bohatý a nebýt pyšný. Těžké je být chudý a nebýt bručoun.[4]
  • Kamkoli se vydáte, jděte s celým srdcem.[5]
  • Komentuji, vysvětluji staré spisy, netvořím nové. Věřím v staré učence a miluji je.[2]
  • Nevíš ještě, co je život; jak můžeš vědět, co je smrt?[2]
    Varianta: Nevíme nic o životě, jak bychom mohli vědět něco o smrti?
    Varianta: Nevíš ještě jak sloužit živým. Jak chceš umět sloužit duchům?[2]
  • Přemoci zlé návyky lze jen dnes, nikoli zítra.[6]
  • Šlechetný se nežene do řečí, ale pospíchá do práce.[7]
  • Vědět, že víme, to co víme, a vědět, že nevíme to, co nevíme, je opravdové vědění.[2]

Neozdrojované[editovat]

  • Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.
  • Ctnost nezůstává opuštěným sirotkem; musí nezbytně míti sousedy.
  • Dříve studovali muži sami kvůli sobě; dnes studují, aby učinili dojem na lidi.
  • Dokáže-li kdo udržovat při teple staré a umožní tak pochopit nové, je způsobilý stát se učitelem.
  • Chyby každého člověka ukazují, kam patří.
  • Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.
  • I když lidé nevědí, co je dobro, mají ho v sobě.
  • Je lepší položit otázku a vypadat hloupě pět minut, než se vůbec nezeptat a být hloupý celý život.
  • Je lepší rozsvítit jen malou svíčku, než proklínat temnotu.
  • Jestliže budeš sedět na místě a udržíš sebekázeň, jestliže jsi oddán práci, ať je jakákoli, jestliže si ve styku s lidmi počínáš s veškerou ušlechtilostí, pak se můžeš vypravit i k barbarům a budeš tam potřebný.
  • Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který by dokázal vidět své chyby a sám před sebou se z nich obvinit.
  • Jen silný donutí osud. Slabého donutí osud sám.
  • Každý člověk, ať je to císař nebo žebrák, má především pečovat o své zdokonalení, neboť jenom sebezdokonalení přináší blaho bez rozdílu všem.
  • Kdo mnoho mluví, zřídka uskutečňuje svá slova.
  • Kdo nezná váhu slov, ten nemůže znát lidi.
  • Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až budeš svět opouštět.
  • Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby.
  • Když se šíp mine cíle, viní z toho střelec sama sebe, a ne druhého člověka. Tak si počíná i mudrc.
  • Lepší je těžká práce než nečinnost. Pohyb je činnost.
  • Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj.
  • Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.
  • Nesmíme se zlobit a trpět kvůli tomu, že nejsme známí, spíše musíme usilovat o to, abychom stáli za poznání.
  • Odpouštět a neživit v sobě zlobu jsou prostředky k nápravě ostatních. Pomstou, odplatou a hněvem nemohou být křivdy odčiněny. Zlo může být vyloučeno jen dobrem. Pomsta může zplodit jen novou křivdu nebo prodloužit již trvající nepřátelství. Shovívavost a odpouštění jsou potřeby k nápravě ostatních.
  • Překonat špatné zvyky je možné jenom dnes, zítra už ne.
    • Přemoci zlé návyky je možné jen dnes, ne zítra.
  • Skutečnou chybou je chybu nenapravit.
  • Sto mužů může postavit tábor, jenom žena dokáže vytvořit domov.
  • Ten, kdo krade naše sny, ten nás zabíjí.
  • Třemi cestami můžeme dojít k moudrosti: První je cesta zkušenosti – to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobení – to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta přemýšlení – to je cesta nejušlechtilejší.
  • Uvidíš-li ušlechtilého, snaž se mu vyrovnat; uvidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.
    • Až potkáš dobrého člověka, uvažuj, jak by ses mu vyrovnal, až potkáš nedokonalého člověka, jdi do sebe a zkoumej se.
    • Když uvidíš dobrého člověka, snaž se ho napodobit; když uvidíš špatného člověka, všímej si sám sebe.
  • Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí.
    Varianta: Vše je krásné; ne všichni jsou ji ovšem schopni spatřit.
    Varianta: Vše je krása; ne všichni jsou ji ovšem schopni spatřit.
  • Kde je vzdělání, tam nejsou třídní rozdíly.[zdroj?]
  • Zbabělost je, když víme, co máme dělat, a neděláme to.
  • To, že vám někdo ublížil nebo vás okradl, není tak zlé, ledaže si to pamatujete.

Reference[editovat]

  1. Srovnej s Kantovým Kategorickým imperativem, srovnej s: "Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám." Bible, Lk 6,31
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 CIPRO, Miroslav. Průvodce dějinami výchovy. Praha : Panorama, 1984. 584 s.  
  3. Srovnej s příkazem evangelia: Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě.
  4. Filosofický bulletin Nová Akropolis. Číslo: 12. Myšlenka na tento měsíc. Dostupné online.
  5. FANCKH, Pierre; MERTEN, Michaela. Rozvíjej svou sílu přání. Překlad Iva Wallnerová. Olomouc : ANAG, 2017. ISBN 978-80-7554-056-0. S. (37).  
  6. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 52.  
  7. Kalendář VZP 2003

Externí odkazy[editovat]