Kritika je umění milovat. Je plodemvášně, která se nenechá sama pohltit, ale usiluje o kontrolu bdělé jasnosti. La critique est l'art d'aimer. Elle est le fruit d'une passion qui ne se laisse pas dévorer par elle-même mais aspire au contrôle d'une vigilante lucidité.[1] — Jean Douchet
Po mnoha letech, když byla na kontrole, řekla nadšeně své ošetřující lékařce – víte, čím jste mi nejvíc pomohli? Tou tolerancí. Dokonce jste mi dovolili i kouřit. Myslím, že mi pomohlo právě to, že jsem tu zatracenou rakovinu přestala brát tak vážně. Lékařka se rozesmála. Víte proč, řekla jí. Vůbec jsme nepočítali, že se z toho dostanete, tak jsme usoudili – ať si ještě užije.[2][3] — Jindřiška Ptáčková, Nahořklá vůně chmelu
↑
GARBIT, Philippe. Épisode 11 : Jean Douchet : "La propriété chez Godard, comme chez Jean Renoir, est l'ennemie qu'il ne cesse d'attaquer". franceculture.fr [online]. 2021-08-16 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online.
