Ota Pavel

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, (2. července 1930 Praha – 31. března 1973 Praha) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér.

Výroky[editovat]

  • Jen ten zápas je ztracen, který je ztracen v naší mysli.[1]
  • Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka „Smrt krásných srnců“ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do tohoto kraje za všechny peníze, co jsem v těch dnech měl, tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli, jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofón „Tisíc mil“.[1]
  • Sport mám rád proto, že nezvykle chutná a nejde ničím nahradit podobně jako pivo.[2]
  • Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli.[1]
  • Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď.[1]

Ve výrocích[editovat]

  • Kdyby psal anglicky, ležel by mu u nohou celý svět![3]
    Jan Werich

Reference[editovat]

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Ota Pavel ve Wikipedii