Přeskočit na obsah

Přírodní vědy

Z Wikicitátů

Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír. Důslednými důrazem na používání čistě vědeckých metod se odlišují od filosofie, teologie a společenských věd a jsou základem pro rozvíjení tzv. aplikovaných věd.

Ve výrocích

[editovat]
  • Na úspěchu a pokroku věd přírodních zakládá se všeliký čilý život i vlnění pospolitého obcování a blaze národu, v jehož lůně tyto vědy horlivých mají pěstovatelů! — Jan Evangelista Purkyně[1]
  • Ne výbojem zbraní stali se Angličané národem mocným, národem slavným a bohatým, nýbrž neúnavným pěstováním věd na poli přírodnickém. — Humphry Davy[1]
  • Přírodní vědy mají svůj specifický způsob, jak poznávají svět. Ten je na jedné straně velice účinný, ale na druhé straně právě tím je omezený. Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky „jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání. Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí. — Jiří Grygar[2]
  • Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejména s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století. — Jiří Grygar[2]
  • Když člověk aktivně pracuje na poli přírodní vědy, nemůže mít během odborného bádání žádné předsudky, a to ani jedním směrem: Ateismus je stejně nedobrý předsudek jako teismus. Teprve ve chvíli, kdy mám před sebou vědecké výsledky, se mohu z filosofického hlediska nad nimi zamyslet. — Jiří Grygar[2]
  • V přírodovědeckém slova smyslu není možný ani důkaz pozitivní o existenci Boží, ani důkaz negativní o jeho neexistenci. — Jiří Grygar[2]

Reference

[editovat]
  1. 1,0 1,1 KUMPOŠT, Václav F.. Našim příznivcům a přátelům!. Vesmír : Časopis pro šíření vědy přírodní, země- a národopisné, 1871, roč. I., čís. I. Dostupné online [cit. 2013-09-23].
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 REGNER, Jan. Vztah vědy a náboženské víry : rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem. Rádio Vatikán, české vysílání [online]. 2001-04-21 [cit. 2013-09-23]. Přepis dostupný na vira.cz.

Související

[editovat]

Externí odkazy

[editovat]