Musíme si také odvyknout hledat původ ohrožení naší svobody jen venku, kolem sebe, v okolnostech, neboť původcem své vlastní nesvobodnosti můžeme být také my sami. Svobodný člověk musí umět být svobodný i sám od sebe a také od své „přirozenosti“, mluvíme tu o „sebeovládání“; v tom přece spočívá kultivovanost a kultura, kdo to nedokáže, tomu se jeho svoboda převrací ve svévoli. Svoboda je cosi jako vnitřní síla, nadvláda ducha nad danostmi a okolnostmi, tedy i nad vlastní „přirozeností“, vlastní „povahou“.[1] — Ladislav Hejdánek
Člověk není svůj vlastní učinitel, a tedy nemá být svým vlastním pánem; ale Původce jeho bytí musí být ředitelem jeho chození a jejich středem. Man is not his own maker, therefore he must not be his own master; but the Author of his being must be the director of his motions and the centre of them.[2] — Matthew Henry, Commentary to the Whole Bible
Slovníkové heslo původce ve Wikislovníku