Pius XII.
.jpg)
Pius XII., rozený Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli, (2. března 1876, Řím, Itálie - 9. října 1958, Castel Gandolfo, Itálie) byl od roku 1939 až do své smrti papež a suverén Vatikánu.
Výroky
[editovat]- Modlíme se za spravedlivý mír, nikoliv za mír utlačovatelský, za mír, jenž je v souladu s lidskými právy. (...) Mocnosten, jež okupují cizí území, říkáme: vládněte lidsky; chování vůči zajatcům a národům okupovaných území je nejjistějším znakem civilizovanosti. Boží požehnání anebo prokletí, jež spočine na vaší vlastní zemi, závisí na způsobu, kterým užíváte svou moc nad těmito národy. - velikonoční poselství na Radiu Vatikán, 1941[1]
- Aniž se čímkoliv sebeméně provinily a výhradně pouze z prostého faktu své národnosti anebo rasy, byly statisíce osob odsouzeny k smrti anebo postupnému vyhlazování. (...) Je pro nás útěchou vědomí, že morální a duchovní pomoc našich reprezentantů nám umožnila poskytnout posilu velkému množství těchto utečenců, bezdomovců a těchto vystěhovalců počítaje v to i neárijce. – závěrečná pasáž rozhlasového vánočního projevu v roce 1942 [2]
- Mírem není nic ztraceno, válkou může být ztraceno všechno. - Citát umístěný na Zvonu míru na pahorku Colle di Miravalle v Dolomitech
Přisuzované
[editovat]- Teď uvidí, kolik máme divizí. (po smrti J. V. Stalina v roce 1953, v reakci na Stalinovu otázku "Kolik divizí má papež?", jíž sovětský diktáror odmítal účast Vatikánu na mírových jednáních po 2. sv. válce)
Ve výrocích
[editovat]- Bude to vynikající papež! - Pius XI. v rozhovoru s msgre. Tardinim o Eugeniu Pacellim dne 12. listopadu 1936.[3]
- On mluví jasně ve jménu Židů. Nade vší pochybnost obviňuje německý národ z nespravedlivého chování vůči Židům a dělá ze sebe mluvčího židovských válečných zločinců. - zhodnocení papežova vánočního projevu (viz výše) v tajné zprávě Říšské bezpečnostní služby[4]
- Odkaz na rasové pronásledování ovšem v tomto případě nelze považovat za odsudek masového vyvražďování Židů. V tom případě by je papež mohl zmínit přímo. Pius XII. se totiž zastával křesťanů židovského původu. - Leo Pavlát k interpretaci papežova vánočního projevu (viz výše)[5]
- Talmud učí, že „kdokoliv zachrání jeden život pro písmo, je to jako by zachránil celý svět“. Ve chvíli, kdy byl ve hře osud evropského židovství, naplnil Pius XII. tento výrok Talmudu více než kterýkoliv jiný vůdčí činitel 20. století. Žádný jiný papež nebyl tak hojně -a nikoliv neprávem- chválen ze strany Židů. Jejich díky, stejně jako vděčnost celé generace těch, kdo přežili holokaust, svědčí, Pius XII. je skutečně a hluboce jedním z těch, které nazýváme „spravedliví (z) národů“. - židovský historik a rabín David G. Dalin ve svém spisu obhajujícím Pia XII.[6]
- Vatikán vysvětluje papežovo mlčení snahou nezhoršit situaci a nepopudit Německo, aby bylo možno pomáhat potřebným včetně Židů. Papež se svými spolupracovníky vskutku napomohl záchraně části římských Židů. Vystupoval též ve prospěch Židů maďarských. Ti, kdo přežili šoa, se však přesto ptají: Proč církev nepromluvila, už když se požár protižidovské nenávisti rozhoříval a sílil? Ti, kdo se později ocitli v plamenech, by snad nemuseli být zachraňováni. - Leo Pavlát v článku K vatikánskému prohlášení Pamatujme: Zamyšlení nad Šoa[7]
- Žádné zásluhy Pia XII. nemohou v očích jeho kritiků smazat jeho základní „vinu“, jíž je to, že neodsoudil veřejně, jasně, nedvojznačně (a případně včas) nacistické zločiny, přestože byl povinen učinit tak jakožto hlava katolické církve a její nejvyšší morální autorita. - František X. Halas v interpretaci postoje kritiků Pia XII. Podle něj rozhodující není, zda papež něco (či kolik toho) pro Židy udělal (přestože se někteří kritici snaží jeho zásluhy umenšit a popřít), ale tento základní aspekt ve sporu, který nazývá „dialog hluchých“.[8]
- Můžeme tedy směle říci, že v osobě papeže Pia XII. Pán daroval své církvi výjimečný dar, za nějž jsme Mu všichni povinováni vděčností. - Benedikt XVI. na setkání s účastníky kongresu „Odkaz magisteria Pia XII. a 2. vatikánský koncil“[9]
- Studoval jsem jeho příběh a musím zopakovat přísný odsudek. Neudělal nic, aby zabránil deportaci. Je pravda, že později nabídl útočiště mnoha pronásledovaným. -- Riccardo Di Segni
Ho studiato la sua storia, e devo ribadire un giudizio severo. Non fece nulla per impedire la deportazione. È vero che poi offrì rifugio a molti perseguitati.[10]
Reference
[editovat]- ↑ citováno in František X. Halas: [[Dílo:Fenomén Vatikán|]], Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 401
- ↑ František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 405
- ↑ citace záznamu z Tardiniho deníku in Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2001, ISBN 80-7266-082-9, str. 19
- ↑ překlad z František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 405; přesnější určení původce z Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2001, ISBN 80-7266-082-9, str. 181
- ↑ Leo Pavlát: Vatikán a Židé (nepříjemné souvislosti), LN, Orientace, 19. září 1998, dostupné na http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/1998/10/vatikan
- ↑ citováno v František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 409
- ↑ Leo Pavlát: K vatikánskému prohlášení Pamatujme: Zamyšlení nad Šoa, LN a Roš Chodeš, srpen 1998, dostupné na http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/1998/08/pavlat
- ↑ František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 409
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10366
- ↑ CAZZULLO, Aldo. Riccardo Di Segni: «Migrazione fuori controllo. Vittorio Emanuele III? Era meglio dove stava prima». corriere [online]. 2021-01-18 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online.
