Přeskočit na obsah
Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý – – dva modré květy hořce, jednou zšednou jak plech , zachutná tabákem dech a políbení hořce.[1] — Karel Kryl , Tekuté písky (Ukolébavka )
Uvažoval jsem, proč musíme být všichni tak osamělí… Zavřel jsem oči , nastražil uši a myslel na pokolení Sputniků brázdících nebeský prostor a spojených se Zemí jen nepatrným poutem gravitace. Na osamělé shluky plechu , které se náhodně setkávají, míjejí a pak zas navěky opouštějí v temnotách volného kosmu . Beze slov , bez závazných slibů .[2] — Haruki Murakami , Sputnik, má láska
Encyklopedický článek Plech ve Wikipedii
Slovníkové heslo plech ve Wikislovníku
Kategorie Sheet metal ve Wikimedia Commons
Přepnout omezenou šířku obsahu