Romain Rolland

Z Wikicitátů
Romain Rolland (1915)

Romain Rolland (29. ledna 1866, Clamecy – 30. prosince 1944, Vézelay) byl francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915.

Výroky[editovat]

  • Dobrodiním lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale také to, že nám vrací víru v sebe.
  • Jedinou láskou, která přetrvává, je láska, jež se smířila se vším. S každým zklamáním, s každým nezdarem, s každou ztrátou, která se smířila i se smutnou skutečností, že nakonec žádná touha není tak velká, jako touha nebýt sám.
  • Na světě není nic krásnějšího nad čestného člověka.
  • Není těžké dělat věci nové, ale dobré.
  • Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligencekrása.
  • Většina přátelství jsou jenom sdružení vzájemné ochoty, aby lidé mluvili o sobě s někým jiným.
  • Samota je vznešená, avšak smrtonosná pro umělce, který už by neměl dost síly se z ní vytrhnout.Je nutno žít životem své doby, i když je hlučný a nečistý. Je nutno neustále dávat a přijímat, dávat, dávat a zase přijímat.
  • Láska je překrásná věc, ale přátelé milí, proboha věřte mi, láska pro kterou se umírá je láska přepjatá!
  • Veliké duše jsou jako vysokohorské vrcholy. Pere do nich vítr, halí je mračna, ale člověku se na nich dýchá lépe a mocněji než kde jinde. Jejich ovzduší má v sobě čistotu, která smývá ze srdce nános špíny, a když se mračna rozptýlí, obsáhneš odtud pohledem celé lidské pokolení.
  • Lekce, které se srdce nenaučí na vlastní útraty, není dobře naučeno. Sotva nejsou z téže látky jako zkušenost.
  • Musíte mít důvěru k ženě kterou milujete. Nesmíte,když se s ní oženíte, urážet ji domněnkou, že nebyla vaší cti stejně dbalá jako vy sám. Myslíte, že žena by se snížila k pochybnému chování pokořujícím vás? Vše, co by bylo pokořením pro vás bylo by pokořením i pro ni. A čím se bude cítit svobodnější, tím víc se bude cítit povinna bdít nad svou částí vás, kterou jí svěříte.
  • Hlas, právě tak jako srdce sbližuje. Lidé se nacházejí.
  • Nemoc deptá tělo, ale osvobozuje duši, a také ji očišťuje. V nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.
  • Všechno, čeho se dotkne láska je zachráněno od smrti.
  • Milovat někoho znamená pochopit i to, že vás nemiluje.
  • Hudba je záchranou před obyčejným slovem.
  • Nejhorší chorobou, kterou trpí svět není síla špatných, ale slabosti nejlepších.
  • Odřekni se života, logiky, světa, prostě všeho - jen lásky ne.
  • Jak dobré je milovat a nevyčerpatelně věřit.
  • Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě.[1]

Dílo[editovat]

Reference[editovat]

  1. Nový prostor, 2023-07-03, čís. 607, s. 37. ISSN 1213-1991.

Externí odkazy[editovat]