Celý svůj dlouhý život jsem věnoval rozšíření vašich znalostí o našem krásném světě. Lidé, jejichž dobrodružství a akce jsem popsal, by měli být pro vás příkladem, jak postupovat, aby se z vás stali stateční občané a jak si obohatit svůj život hrdinskými činy. Całe swoje długie życie poświęciłem dla poszerzenia Waszych wiadomości o naszym pięknym świecie. Ludzie, których przygody i czyny Wam opisywałem powinni być dla Was przykładem, jak należy postępować, ażeby stać się dzielnymi obywatelami i wzbogacić swoje życie bohaterskimi czynami.[1] — Władysław Umiński
Francie může být silnější nebo slabší než jiní, pokud jde o hospodářskou sílu, bohatství, rozšíření jazyka, velikost jejího impéria. Co ji však odlišuje, pakliže to tak mohu říci, je morální charakter jejího způsobu života.[2] — Jean Giraudoux (1939)
Přestaneme být otroky cizí terminologie v den, kdy přestaneme být zemí kupující zahraniční technologii a zemí v područí cizí ekonomiky. Osudy francouzského jazyka, jeho obrana a jeho rozšíření závisí na celkové kulturní politice, kterou bude uplatňovat vláda, o níž bude možno skutečně říci, že je národní, neboť se bude opírat o sílu práce, o sílu hluboko zakořeněnou v lidu, místo toho, aby se podřizovala vládnoucí třídě, která nemá žádné národní vědomí a která už není nadále schopna vést zemi k dalšímu vzestupu.[3] — Georges Cogniot
