Francie
Francie je evropský stát.
Ve výrocích
[editovat]- Dějiny Francie začínají vznikem francouzského jazyka.[1]
— Jules Michelet - Francie! Ve všech uměních dobrá, ale v žádném nejlepší.[2]
— Anatole France - Lituji, že Francie není hlasitější ohledně této myšlenky palestinského státu, možná ne okamžitě, protože tento stát nesmí být v rukou Hamásu, ale musí existovat palestinská samospráva, která uznává Izrael, a Izrael uznává ji.
Je regrette que la France ne se fasse pas davantage entendre sur cette idée d’un État palestinien, peut-être pas dans l'immédiat, parce qu'il ne faut pas que cet État soit aux mains du Hamas, mais il faut qu'il y ait une Autorité palestinienne qui reconnaisse Israël, qu’Israël la reconnaisse.[3]
— Nicolas Dupont-Aignan - Reprezentativní demokracie je určená a legitimní elita, která uplatňuje lidová rozhodnutí (...) Francie přestala být reprezentativní demokracií v klasickém smyslu v roce 2005, kdy Francouzi hlasovali „ne“ a elity převedly toto „ne“ v „ano“.
Une démocratie représentative c'est une élite désignée et légitime qui applique les décisions populaires (...) La France a cessé d'être une démocratie représentative au sens classique en 2005 quand les français ont voté "non" et que les élites ont transféré ce "non" en "oui".[4]
— Emmanuel Todd - Ve Francii musí člověk psát aspoň z deseti procent nesrozumitelně, jinak ho lidi nebudou brát vážně.[5]
— Michel Foucault - Vládnout Francii je neustálou výzvou. Protože jsme země, která začala ústavou v roce 1791, a od roku 1791 jich máme dobrých patnáct. Ještě jsme se neshodli na tom, jak si vládnout, je to stále neuvěřitelné.
Gouverner la France, c’est un défi permanent. Car nous sommes un pays qui a commencé par une constitution en 1791, et depuis 1791, nous en comptons une bonne quinzaine. On ne s’est pas encore mis d’accord sur la façon de se gouverner, c’est quand même incroyable.[6]
— Michel Winock
V dílech
[editovat]- Každý člověk má dvě vlasti: svou a Francii.
Tout homme a deux pays : le sien et puis la France.[7]
— (z díla „Fille de Roland“)
Reference
[editovat]- ↑ LE GOFF, Jacques. Paměť a dějiny. Praha : Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-862-6. S. 24. (česky)
- ↑ SCHONBERG, Harold C.. Životy velkých skladatelů. 1. vyd. Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-905-X. S. 430. (čeština)
- ↑ Proche-Orient : "L'importation de ce terrible conflit sur le sol français serait une catastrophe", soutient Nicolas Dupont-Aignan. radiofrance [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Emmanuel Todd : "La Russie est la seule force au monde qui puisse faire face aux Etats-Unis sur le plan militaire". franceculture.fr [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ FISCHEROVÁ, Sylva. Rozhovor s Johnem Searlem. literarni.cz [online]. 2012-07-29 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Michel Winock : itinéraire d’un enfant de la République. radiofrance [online]. 2022-10-07 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ SÉCHÉ, León. Études d'histoire romantique: Sainte-Beuve ... Documents inédits, Svazek 1. [s.l.] : [s.n.], 1904. S. 159. (francouzština)
