Byl bych spokojen, kdybychom se mohli množit jako stromy bez spojení, nebo kdyby byl jiný způsob zachování světa, bez toho triviálního a vulgárního způsobu soulože. To je nejpošetilejší, co dělá moudrý muž ve svém životě. — Thomas Browne
Soulož by neměla být dílem okamžiku, živelným vybitím, poskytujícím záblesk slasti. Měla by naopak být promyšleným konáním, poskytujícím zaměstnání na celý večer. — Heinrich Heine
Soulož je estetická souhra dvou těl, jejich duchovní sbližování a fyzické splývání, čarokrásné prolínání linií božsky utvářených údů, nádherná pastva pro zrak. Ze všeho nejméně je to napodobení živočišného páření. — Alexandre Dumas starší
Soulož je malou mrtvicí, člověk se při ní vyřítí z člověka a oddělí se od něho, jakoby jediným úderem uťat byl. — Démokritos
Každý živočich je po souloži smutný. Omne animal triste post coitum.[1] — Umberto Eco, Jméno růže
Kdyby nebyla soulož nejdůležitější věcíživota, kniha Genesis by jí nezačínala. Se il chiavare non fosse la cosa più importante della vita, la Genesi non comincerebbe di lì.[2] — Cesare Pavese, Řemeslo žití