François de La Rochefoucauld: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění citátů, interní odkazy |
Přidány čtyři citáty. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:François de La Rochefoucauld.jpg|thumb|François de la Rochefoucauld]] |
[[Image:François de La Rochefoucauld.jpg|thumb|François de la Rochefoucauld]] |
||
'''François de la Rochefoucauld''' ( |
'''François VI de la Rochefoucauld''' (* 15. září 1613 v Paříži; † 17. března 1680 tamtéž) byl francouzský spisovatel, autor aforismů. |
||
---- |
---- |
||
* Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.<ref name="rovnost1991">Rovnost 19. 4. 1991</ref> |
* Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.<ref name="rovnost1991">Rovnost 19. 4. 1991</ref> |
||
* [[Člověk]] není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.<ref name="vzp2003">Kelendář VZP 2003</ref> |
|||
* [[Člověk]] se v [[život]]ě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako [[blázen]], musí si jako blázen počínat.<ref>Rovnost 19. 7. 1991</ref> |
* [[Člověk]] se v [[život]]ě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako [[blázen]], musí si jako blázen počínat.<ref>Rovnost 19. 7. 1991</ref> |
||
* Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.<ref name="rovnost1991" /> |
* Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.<ref name="rovnost1991" /> |
||
* Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.<ref name="rovnost1991" /> |
* Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.<ref name="rovnost1991" /> |
||
* Je málo počestných [[žena|žen]], které by svou počestností nebyly syté. |
* Je málo počestných [[žena|žen]], které by svou počestností nebyly syté. |
||
* Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si [[víra|vírou]], že my opouštíme je.<ref name="vzp2003" /> |
|||
* Když nás opustí [[přítel|přátelé]], najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti. |
* Když nás opustí [[přítel|přátelé]], najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti. |
||
* Když sám žádné [[názor]]y nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí. |
* Když sám žádné [[názor]]y nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí. |
||
Řádek 23: | Řádek 25: | ||
* Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou. |
* Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou. |
||
* Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni. |
* Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni. |
||
* Opravdový [[úspěch]] máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati [[závist]]ivci.<ref name="vzp2003" /> |
|||
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref> |
* Opravdu [[statečnost|statečný]] je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým [[svět]]em.<ref> časopis Svět 09/07</ref> |
||
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin. |
* Pravá [[láska]] je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin. |
||
Řádek 35: | Řádek 38: | ||
* Velký talent nemůže mít malý [[člověk]].<ref name="rovnost1991" /> |
* Velký talent nemůže mít malý [[člověk]].<ref name="rovnost1991" /> |
||
* Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit. |
* Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit. |
||
* Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.<ref name="vzp2003" /> |
|||
* Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.<ref name="rovnost1991" /> |
* Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.<ref name="rovnost1991" /> |
||
* Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má [[člověk]] sílu se přiznat.<ref name="rovnost1991" /> |
* Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má [[člověk]] sílu se přiznat.<ref name="rovnost1991" /> |
Verze z 26. 8. 2008, 14:42
François VI de la Rochefoucauld (* 15. září 1613 v Paříži; † 17. března 1680 tamtéž) byl francouzský spisovatel, autor aforismů.
- Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.[1]
- Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.[2]
- Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.[3]
- Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.[1]
- Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.[1]
- Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
- Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.[2]
- Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
- Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
- K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
- Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
- Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.[1]
- Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.[4]
- Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
- Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
- Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
- Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
- Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
- Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
- Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
- Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
- Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
- Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.[2]
- Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.[5]
- Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
- Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
- Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
- Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.[1]
- Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
- Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
- Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
- Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
- Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
- Velký talent nemůže mít malý člověk.[1]
- Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
- Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.[2]
- Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.[1]
- Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.[1]
- Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
- Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
- Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.