Ján Kollár: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ 1 |
+ dilo; - 1 x >> dilo |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
* [[Láska]] je [[Počátek|počátkem]] všech velkých [[čin]]ů.<ref |
* [[Láska]] je [[Počátek|počátkem]] všech velkých [[čin]]ů.<ref |
||
name="lunarni-kalendar-2020-51" /> |
name="lunarni-kalendar-2020-51" /> |
||
* Sám [[svoboda|svobody]] kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,<br /> ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. |
|||
== Dílo == |
|||
** ''Slávy dcera, 1824'' |
|||
* [[Dílo:Slávy dcera|Slávy dcera]] |
|||
== Ve výrocích == |
== Ve výrocích == |
Verze z 12. 12. 2020, 05:44
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár, (29. července 1793, Mošovce – 24. ledna 1852, Vídeň) byl básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození.
Výroky
Dílo
Ve výrocích
- Jsa živ nosil v srdci národ celý, zemřev žije v srdci národu celého. — František Matouš Klácel, nápis na Kollárově náhrobku[2]
- Kollárovo zdôrazňovanie, že vzájomnosť „nezáleží v politickém všech Slávov sjednoceniu“, teda vo vytvorení jednotného slovanského štátu a jeho sústredenie vzájomnosti na pole literárne a kultúrne vyplývalo z realistického odhadnutia vtedajších možností a situácie slovanských národov. Kollár bol príliš veľkých duchom, aby si neuvedomoval politické korene a politický dosah i ním hlásanej literárnej vzájomnosti. Ohas, aký vyvolala jeho Slávy dcéra a štúdia o Vzájomnosti najmä medzi Čechmi, Juhoslovanmi a Ukrajincami, nemohol nechávať nikoho v tejto veci na pochybách. – Vladimír Clementis[3]
Reference
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 51.
- ↑ BAČKOVSKÝ, František. Úvod. In TYL, Josef Kajetán. Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha. Praha : Frant. Bačkovský, 1895. Dostupné online. S. 14.
- ↑ Slovanstvo kedysi a teraz
Externí odkazy
- Encyklopedický článek Ján Kollár ve Wikipedii
- Autor Ján Kollár ve Wikizdrojích