Přeskočit na obsah

Stanislav Kostka Neumann

Z Wikicitátů


Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann (5. června 1875, Praha – 28. června 1947, Praha) byl český novinář a básník, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny.

Výroky

[editovat]
  • Ó, chudobo, prokletá chudobo, jakou jsi neřestí ohavnou na tomto světě, dokud všecko, všecko, i naše nejvnitřnější štěstí, i naše nejšlechetnější myšlenka závisí na penězích, dokud roztahuje se kolem nás zlotřilé bohatství jako nejvyšší zákonodárce! Těch proroků falešných, těch pokrytců hanebných, kteří tě vydávají za ctnost a blahoslavenství! Těch tlachalů filozofických, kteří tě velebí a doporučují, místo aby osvěcovali ducha chudých a ukazovali jim, kterak podetnou kořen chudoby a vyhladí vykořisťovatele![1]
  • Známe jedinou mrzkost: utlačovati, a jedinou hanbu: nebrániti se utlačovatelům. (Neumannovo anarchistické krédo, revue Nový kult)[2]

Dílo

[editovat]
  • Bližní bližnímu je lhostejný; toť normální a všeobecný fakt, sociální zákon, od něhož je nám vycházeti, a nikoli od lásky člověka k člověku, která jest výjimečný případ a jako písek nespolehlivá, proměnlivá a nestálá. Na lásce k bližnímu nedá se pranic budovati.[3]
  • Demokracie jest de facto nesmysl či mírněji řečeno utopie, neboť předpokládajíc nutně volené zástupce lidu, reprezentativní systém, vede stejně nutně, jak to již dnes velmi jasně vidíme, k pozvolnému tvoření nového stavu, který chce na sebe strhnouti veškerou moc, čili v případě zdaru: vznikne vládnoucí menšina, po buržoazii měšťanské a kapitalistické reprezentace buržoazie dělnické, která povládne jménem lidu stejně brutálně a nesociálně jako ti, kdož vládnou jménem božím.[4]
  • Socialismus není negace liberalismu, nýbrž naopak jeho moderní, hlubší a správnější forma, která se stala nutnou ihned, jakmile se poznalo, že svoboda bez sociální a hospodářské spravedlnosti jest pro kočku.[5]
  • Jen metodou ruského komunismu na podkladě marxistickém možno socialismu přejíti od teorie k činům.[6]
  • Chtěl bych, aby kniha přicházela k lidem nikoli jako profesor se vztyčeným ukazováčkem, nýbrž jako pěkná milenka. A jako s milenkou je rozkoš největší, když má dívča prádlo sněhobílé a čerstvým vzduchem vonící, je třeba, aby také kniha, kterou milujeme a jako oko v hlavě střežíme, měla krásný zevnějšek, dýšící poctivostí a vkusem řemeslníka-umělce.[7]

Reference

[editovat]
  1. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 280.  
  2. SLAČÁLEK, Ondřej. Jediná hanba: nebránit se útlaku. Esej. A2 [online]. A2, 16. únor 2022, roč. XVIII, čís. 4, s. 18. Připravujeme sebe. Dostupné online [cit. 2022-02-23]. ISSN 1803-6635.
  3. NEUMAN, Stanislav Kostka. Stati a projevy. II. 1904-1907. 1. vyd. Praha : Odeon, 1966. 765 s. Dostupné online. cnb000489587. Článek „Socialismus“, s. 9.  
  4. NEUMAN, Stanislav Kostka. Stati a projevy. II. 1904-1907. 1. vyd. Praha : Odeon, 1966. 765 s. Dostupné online. cnb000489587. Článek „Socialismus", s. 9.  
  5. NEUMAN, Stanislav Kostka. Stati a projevy. III. 1908-1911. 1. vyd. Praha : Odeon, 1969. 543 s. Dostupné online. cnb000424518. Článek „Sociální román" z roku 1911, s. 432.  
  6. NEUMAN, Stanislav Kostka. Stati a projevy. V. 1918-1921. 1. vyd. Praha : Odeon, 1971. 669 s. Dostupné online. cnb000431795. Článek „Nekrolog" z roku 1921, s. 454.  
  7. NEUMANN, Stanislav Kostka. S městem za zády: předválečná idyla [online]. Městská knihovna v Praze, 2018, [cit. 2019-08-18]. Článek „Místo dopisu", s. 86. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat]