Být uprchlíkem mě provázelo celý život. Vždycky jsem měl pocit, že jsem jako ostatní, ale také něco jiného. Être réfugiée m’a accompagné toute ma vie. J’ai toujours eu la sensation d’être comme les autres, mais aussi quelque chose d’autre.[1] — Hanna Schygulla
Myslím, že by se u nás 100 000 nebo 200 000 Syřanů docela dobře chytlo. My tady žádné uprchlíky nemáme, ale máme obrovský počet protiuprchlických stran.[2] — Jáchym Topol
Vím, jak je uprchlíkům na duši. Citlivě prožívám to, jak na to lidi u nás nahlížejí. Osobně jsem pro to, aby se lidem, kteří potřebují pomoct, pomohlo. I když vím, jak je to komplikované. Často se modlím za politiky a ty, kteří to mohou ovlivnit, aby se to vyřešilo.[4] — Ladislav Heryán
