Viktor Frankl

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Viktor Frankl

Viktor E. Frankl (26. března 1905, Vídeň - 2. září 1997, Vídeň) byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie. Za 2. světové války přežil několik let věznění v koncentračních táborech.


  • Člověk by se neměl ptát po smyslu vlastního života. Měl by si uvědomit, že je to on, kdo je tázán. Život se každého ptá na smysl jeho života - a každý může odpovědět životu jen tím, co dělá; naší jedinou odezvou na život je chovat se odpovědně.[1]
  • Člověk může přijít o všechno kromě jediného: nikdo mu nemůže vzít poslední lidskou svobodu - vybrat si za jakýchkoliv okolností svůj vlastní přístup, svou vlastní cestu.[2]
  • Každý den a každá hodina v lágru dávala tisíce příležitostí k vnitřnímu rozhodnutí, které bylo rozhodnutím pro, nebo proti propadnutí člověka těm okolním silám, které hrozily uloupit mu to nejvlastnější, jeho vnitřní svobodu, a svést ho k tomu, aby se zřekl své svobody a důstojnosti a stal se pouhým míčem na hraní, pouhým objektem vnějších podmínek a nechal se od nich proměnit v typického koncentráčníka.[3]
  • Zakouším pravdu, že láska je nějak poslední a nejvyšší, k čemu se člověk může vzepnout... Chápu, že člověk, i když mu už na tomto světě nezbývá vůbec nic, může být blažený (byť i jen na okamžik), je-li ve svém nejhlubším nitru oddán obrazu milovaného člověka.[3]
  • Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak mu můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soudce.
  • Snad ještě žádná generace nepoznala člověka tak, jak ho poznala generace naše. Co tedy je člověk? Je to bytost, která vynalezla spalovací pece. Je však současně i bytostí, která šla do plynových komor vzpřímeně a s modlitbou na rtech.[3]
  • Vidím v tom skutečnou výzvu připojit se k této menšině (slušných lidí a světců). Neboť svět je ve špatném stavu, ale všechno bude ještě horší, pokud každý z nás neudělá to nejlepší. A tak tedy buďme bdělí - bdělí ve dvojím smyslu: Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen. A od Hirošimy víme, co vše je v sázce. [4]
  • I z kamení, které ti někdo nahrnul do cesty, můžeš postavit katedrálu.[5]

Reference[editovat]

  1. COVEY, Stephen R.. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-156-0. S. 123.  
  2. URBAN, Hal. To nejdůležitější v životě. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-344-4. S. 46.  
  3. 3,0 3,1 3,2 FRANKL, Viktor E., A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1996, ISBN 80-7192-095-9
  4. KOSOVÁ, Martina. Logoterapie. Praha : Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4346-2.  
  5. KOSOVÁ, Martina. Logoterapie. Praha : Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4346-2. S. 93.  

Externí odkazy[editovat]