Zde pište návrhy, co by se mohlo či mělo objevit na Hlavní straně v sekci Citát týdne. Měla by to být ukázka již existujícího dobrého nebo zajímavého hesla. Hesla se zajímavou tématikou mají velké plus.
Návrhy pište tak, jak by se měly na Hlavní straně objevit.
Pro vložení navrženého citátu použijte následující kód:
{{Wikicitáty:Citát týdne/Citát
| autor = <jméno_autora>
| text = <text_citátu>
| obrázek = <název_obrázku_bez_prefixu_Soubor:>
| popisek = <popisek_obrázku>
}}
Řečtí náboženští představitelé se nestřílejí, ale věší. Prosím, respektujte tuto naši tradici!
Od počátku existence naší Země se jevy na naší obloze ani jednou neopakovaly, takže jde o vskutku nevyčerpatelné divadlo s neobyčejně nízkým vstupným: stačí vyjít do tmy a zaklonit hlavu.
Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy.
Domnívám se, že člověk se nemá za to, co je, ani stydět, ale ani se povznášet. Prostě si říct – Pán Bůh tě postavil sem a nalož s tím, jak můžeš nejlépe.
Napil jsem se rtuti, polil kyselinou a když se nic nestalo, pak jsem pochopil, že ti, co žijou s chutí, hned tak nezahynou a ti, co do nich míří, minou zaručeně cíl.
Každý, kdo na konci své věty udělá tečku, je na tom špatně. Tečka je konec myšlení, proto ji nemá filosoficky uvažující člověk rád. Dokud žije, dělá samé dvojtečky a pomlčky. Nepřestává hledat, poznávat a někdy i bloudit.
Nezachranitelně se odcizujeme. A vnucuje to pocit – že dva lidé si zůstanou vždy a vždy cizí, že nikdy nemohou být skutečně spolu, že si nikdy neporozumí – setkat se v pocitu této osamělosti – to je vlastně poslední naděje.
Se včerejškem je amen, nad zítřkem visí otazník. Jsem volná, připravená na všechno, co přijde. Balím si kufr a čekám na znamení odjezdu. Na klapku, na zvednutí opony. Všechno je, jak má být, tedy bezmála.