Existují počítačoví nadšenci, kteří si odmalička jenom hráli s počítačovou klávesnicí a pohybovali se ve vlastním počítačovém světě, a to v té míře, že jako dospělí nejsou schopni vést s někým přímý rozhovor anebo okouzlit ženu něčím jiným než svým počítačem. Existují matematičtí géniové, kteří nejsou s to rozeznat racka od husy, a zázrační fotbalisté, kteří neumějí počítat do tří… Tyto příklady ukazují, že mít mozek, jehož konečná propojení určuje to, jak jej používáme…, nemusí být rozhodně vždycky výhodné.[5] — Gerald Hüther, Návod na používání lidského mozku
↑
PEKELIS, Viktor Davidovič. O kybernetice. Překlad dr. Miroslava Kohoutová; ilustrace Jiří Rathouský; Odpovědný redaktor Jan Bauer. 1. vyd. Praha : Orbis. 296 s. (Pyramida.) S. 5.
↑
KOUKOLÍK, František. Lenochod a vesmír. Ilustrace Adolf Born; Odpovědná redaktorka Blanka Koutská. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1995. 160 s. (O hvězdách, atomech, životě a vědcích.) ISBN80-7021-155-5. Kapitola Myslí ta věc nebo jen tak vypadá?, s. 111. (česky)
↑
Computing Machinery and Intelligence (1950) (str. 436)
↑
MRÁZEK, Ondřej. Anatolij Karpov: Vězňové všech zemí hrejte šachy. literarky.cz [online]. 2013-04-10 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online.
↑
HÜTHER, Gerald. Návod na používání lidského mozku. [Statenice] : Millenium Publishing, 2011. ISBN978-80-86201-75-7.
↑
CAMPBELL, Joseph; MOYERS, Bill D.. The power of myth. [s.l.] : Doubleday, 1988. (angličtina)