Antonín Marek
Antonín Marek, zvaný „libuňský jemnostpán“, známý také pod pseudonymem Bolemír Izborský, (5. září 1785, Turnov – 15. února 1877, Praha) byl český římskokatolický kněz, básník, překladatel a jazykovědec.
Ve výrocích
[editovat]Mám veliké podezření, že mnoho osvícenských farářů prožilo ztroskotání své víry - a zaměnili ji pak za nacionální nadšení. Četl jsem životopis Antonína Marka, "libeňského jemnostpána" - klasický příklad člověka, který prožil velikou krizi víry, a mám podezření, že dospěl až na práh ateismu a chtěl odejít z kněžství. Jungmann mu posílá dopis: „To byste byl blázen ... na faře máte zajištěný život … pak už si to dělejte jak chcete … do toho Vám nikdo nevidí, co si myslíte a jak vedete svůj život.“ On investoval ohromnou energii nadaného člověka do osvětové práce, která byla uznávána od Palackého a Dobrovského po církevní vrchnost, která jej učinila čestným kanovníkem. Měl tři syny, o tom se tam vědělo a akceptovalo se to. Zároveň byl poctivým farářem a farnost ho milovala. Jeho pohřeb byl národní slavností.
— Tomáš Halík[1]
Reference
[editovat]Externí odkazy
[editovat]
Encyklopedický článek Antonín Marek ve Wikipedii
