Dílo:Dopis rukojmímu

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dopis rukojmímu (v originále Lettre á un otage, 1944) je kniha, kterou napsal Antoine de Saint–Exupéry.[1]

Výroky[editovat]

  • Cítil jsem, že bych měl lidi, které jsem potřeboval na své cestěcíli, vnímat více a častěji než sebe sama. Abych věděl, kam se vracím. Abych žil.[2]
  • Jak nehlučné jsou skutečné zázraky. Jak prosté jsou důležité události.[2]
  • Můj přítel má svůj vlastní pohled. […] Může mlčet a stále ještě mě činit šťastným. Pozoruji pak svět jeho očima a vidím jej jinak.[2]
  • Opravdová radost je radost druhého.[2]
  • Příteli, když ode mne přijmeš něcoláskou, je to, jako kdybys pozdravil vyslance mé vnitřní říše! A chováš se k němu vlídně, poprosíš ho, aby se posadil, a nasloucháš mu. A tak jsme oba šťastní.[2]
  • Úsměv je často to nejdůležitější. Platíme úsměvem. Úsměv nás povzbuzuje.[2]

Reference[editovat]

  1. SAINT–EXUPÉRY, Antoine de. Dopis rukojmímu. Překlad Zdeňka Stavinohová. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 2015. 63 s. ISBN 978-80-7429-611-6. (česky) 
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.