Dílo:Hrabě Monte Cristo

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hrabě Monte Cristo je vedle Tří mušketýrů nejznámější román Alexandra Dumase. Je to příběh neprávem uvězněného námořního důstojníka Edmonda Dantèse, který po úspěšném útěku z žaláře a nabytí ohromného jmění vykoná pomstu na vinících svého neštěstí. Román poprvé knižně vyšel v r. 1844, moderní český překlad, z něhož citujeme, pořídili Milena Tomášková a Jan Vladislav r. 1957.[1]

Výroky[editovat]

Díl III.[editovat]

kapitola druhá[editovat]

  • nestarám se nikdy o svého bližního, nepokouším se nikdy chránit společnost, protože ona mne také nechrání, a dokonce tvrdím, že pokud se o mne stará, je to jen proto, aby mi škodila.

kapitola desátá[editovat]

  • Víte, že lidské vynálezy postupují od složitého k jednoduchému a že jednoduché je vždy dokonalé.

Díl IV.[editovat]

kapitola desátá[editovat]

  • Lidská zloba je nesmírně hluboká, [...] je hlubší než boží dobrota.

kapitola patnáctá[editovat]

kapitola šestnáctá[editovat]

  • kdo v sobě cítí vůli bojovat, ten neztrácí vzácný čas a vrátí okamžitě ránu, kterou dostal.

kapitola sedmnáctá[editovat]

  • Eh, propána, copak je život? Zastávka v čekárně smrti[.]

kapitola devatenáctá[editovat]

  • Ostatně, co se žádá od takového mladého pána v Paříži? Aby uměl trochu francouzsky, aby byl slušně oblečen, aby hodně hrál a platil zlatem.
    Není třeba říkat, že pro cizince je to ještě snazší než pro Pařížana.

Reference[editovat]

  1. DUMAS, Alexandre. Hrabě Monte Cristo. Překlad Milena Tomášková a Jan Vladislav. Praha : Mladá fronta, 1957.  

Externí odkazy[editovat]

Související[editovat]