Dílo:Hrabě Monte Cristo

Z Wikicitátů

Hrabě Monte Cristo je vedle Tří mušketýrů nejznámější román Alexandra Dumase. Je to příběh neprávem uvězněného námořního důstojníka Edmonda Dantèse, který po úspěšném útěku z žaláře a nabytí ohromného jmění vykoná pomstu na vinících svého neštěstí. Román poprvé knižně vyšel v r. 1844, moderní český překlad, z něhož citujeme, pořídili Milena Tomášková a Jan Vladislav r. 1957.[1]

Výroky[editovat]

Díl III.[editovat]

kapitola druhá[editovat]

  • nestarám se nikdy o svého bližního, nepokouším se nikdy chránit společnost, protože ona mne také nechrání, a dokonce tvrdím, že pokud se o mne stará, je to jen proto, aby mi škodila.

kapitola desátá[editovat]

  • Víte, že lidské vynálezy postupují od složitého k jednoduchému a že jednoduché je vždy dokonalé.

Díl IV.[editovat]

kapitola desátá[editovat]

  • Lidská zloba je nesmírně hluboká, [...] je hlubší než boží dobrota.

kapitola patnáctá[editovat]

kapitola šestnáctá[editovat]

  • kdo v sobě cítí vůli bojovat, ten neztrácí vzácný čas a vrátí okamžitě ránu, kterou dostal.

kapitola sedmnáctá[editovat]

  • Eh, propána, copak je život? Zastávka v čekárně smrti[.]

kapitola devatenáctá[editovat]

  • Ostatně, co se žádá od takového mladého pána v Paříži? Aby uměl trochu francouzsky, aby byl slušně oblečen, aby hodně hrál a platil zlatem.
    Není třeba říkat, že pro cizince je to ještě snazší než pro Pařížana.

Reference[editovat]

  1. DUMAS, Alexandre. Hrabě Monte Cristo. Překlad Milena Tomášková a Jan Vladislav. Praha : Mladá fronta, 1957.  

Externí odkazy[editovat]

Související[editovat]