Dílo:Růžový květ

Z Wikicitátů

Růžový květ je československá televizní poetická pohádka režiséra Josefa Henkeho natočená roku 1992 podle scénáře Františka Pavlíčka.

Obsazení[editovat]

Tomáš
Lukáš Hlavica
Májka
Hana Ševčíková
Bába
Věra Galatíková
Krajánek
Josef Patočka
Renata
Kamila Špráchalová

Tomáš[editovat]

  • Proč se krása nedá popsat ani nedá namalovat?

Májka[editovat]

  • Říká se, že lidé jsou nestálí — — vaše láska časem vadne jako květ.

Bába[editovat]

  • Milej hochu, s kouzlama si musí každej poradit sám. Jenže musí mít čistou duši a dobrý srdce.
  • Krásy se ještě nikdo nenajed’.

Krajánek[editovat]

  • Když se urodí málo, je to bída; když se urodí moc, může být ještě hůř.
  • Medovej koláč se přejí nejdřív, když si můžeš ukousnout, kdy se ti zachce.
  • Přivykneš pozemskýmu ráji, a jako by nebyl. Zvykneš si na krásu, a jako by vybledla, nestojí za podívání. Zvykneš si, že tě má někdo rád, a tenhle prokletej zvyk udělá kříž nad tvou vlastní láskou.
  • Štěstí, hochu, to je tažnej pták. A plachej, převelice plachej. Přiletí, hnízdo si vystaví, zazpívá — — a najednou je pryč, ani se nenadáš.

Renata[editovat]

  • Soužení není krásná kytka, aby sis ho pěstoval jako nějakou vzácnost.

Dialogy[editovat]

  • (během jejich prvního setkání v chalupě)
    • Renata: Tak ty jsi ten slavnej Tomáš?
      Tomáš (udiveně): Jak to, slavnej?
      Renata: Babička se o tobě nabájila, jako bys byl sedmý div světa. To je hrozné, jak je ta láska slepá!
      Tomáš: Hele, měla by sis přichvátnout, abys nezmeškala dámskou volenku. No, jináč toho asi moc nenatancuješ — kdo by tě vzal do kola?
      Renata (povalí ho a se smíchem utíká): Ty šašku!
  • (vleže vedle sebe, po improvizovaném svatebním obřadu)
    • Májka (blaženě): Teď už jsme svoji. Tys má radost, a já —
      Tomáš (blaženě): — štěstí, o kterém se mi nejpíš jenom zdá.

Píseň[editovat]

  • Mládenečku mladý, poslechni mé rady,
    radím tobě: zanech ženění,
    oženíš se jednou, tvářičky ti zblednou,
    krása se ti promění — —