Diskuse:Smrt
Přidat témaVzhled
Poslední komentář: před 9 lety od uživatele 78.136.183.1 v tématu „„Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika."“
Tohle řazení podle abecedy...
[editovat]...je vlastně podle čeho? Podle začátku citátu, podle toho, kdo citát vyslovil, nebo podle ještě něčeho jiného? Mám pocit, že v tom je nepořádek. Chtěl jsem dnes přidat jeden citát, ale nevím kam. --Okino (diskuse) 24. 4. 2014, 15:34 (UTC)
- Zvykem je abecedně podle začátku českého znění citátu. Zrovna na této stránce to byla ojedinělá akce, která nenašla podporu, ale ani ji nikdo nerevertoval. --Milda (diskuse) 24. 4. 2014, 16:19 (UTC)
„Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika."
[editovat]Původcem tohoto bonmotu není J. V. Stalin.
- Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: "Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»" [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.] (TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.)
- Německý spisovatel Erich Maria Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik." [„To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika."] (REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975.)
- Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie uvedený citát řadí do kategorie „misattributed", tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných.