Přeskočit na obsah

Friedrich Nietzsche

Z Wikicitátů
Friedrich Nietzsche (1882)

Friedrich Nietzsche byl německý filozof a klasický filolog.

Výroky

[editovat]
  • Asi proto, že sami toho tak málo víme, líbí se nám na první pohled lidé chudí duchem – zejména, když jsou to mladé samičky.[1]
  • Co konáme, není nikdy chápáno, nýbrž vždy jen chváleno nebo haněno.
  • Cudnost u některých je ctností, ale u mnohých takřka neřestí.
  • Hlučnost je smrt myšlenek.
  • Hryzení svědomí vychovává ke kousání.
  • Je krásné spolu mlčet, krásnější spolu se smát.[2]
  • Jed, který zahubí povahu slabou, jest posilněním pro silného a ten už ho jedem nenazývá.
  • Každý má právě tolik ješitnosti, kolik mu chybí rozumu.
  • Kdo by důvody dovedl zvrátit víru, jíž se lůza kdysi bez důvodů naučila?[3]
    Was der Pöbel ohne Gründe einst glauben lernte, wer könnte ihm durch Gründe das — umwerfen? Und auf dem Markte überzeugt man mit Gebärden. Aber Gründe machen den Pöbel misstrauisch.[4]
  • Kdo žije pro boj s nepřítelem, má zájem na tom, aby tento nepřítel zůstal na živu.
  • Když je hlava hloupá, pracovitostí se nedá mnoho vynutit.
  • Které dítě by nemělo důvod plakat nad svými rodiči?
  • Moudrý člověk musí být schopen nejenom milovat své nepřátele, ale zároveň nenávidět své přátele.
  • Nechci tvořit své štěstí, chci tvořit své dílo.
  • Nejlepší způsob, jak začít nový den, je po probuzení myslet na to, zda dnes můžeme udělat radost alespoň jednomu člověku.
  • Požehnáni jsou zapomnětliví, neboť si berou to lepší i ze svých omylů.
  • Raději zůstat dlužni než platit mincí, jež nenese náš obraz!
  • Rozkoš - jen zvadlému nasládlý jed, pro ty však, kdož mají vůli lví, veliká posila srdci a pokorně ušetřené víno všech vín.
  • Řekové, kteří přece tak dobře věděli, co je to přítel, pojmenovali příbuzné slovem, jež je superlativem slova „přítel“. To nikdy nepochopím.
  • Vůle - tak sluje osvoboditelka, jež přináší radost.
  • Věda, umění a filozofie jsou ve mně nyní tak srostlé, že jednou rozhodně porodím kentaura.
  • Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A pokud dlouho zíráte do propasti, tak propast zírá zpátky do vás.

O víře

[editovat]
  • Bůh je domněnka.
  • Je člověk omylem boha nebo bůh omylem člověka?
  • Bůh je mrtev! Bůh zůstane mrtev! A my jsme ho zabili!
  • Bůh, který viděl vše, i člověka: takový bůh musel zemřít! Člověk nesnese, aby takový svědek žil.
  • Nevěřím v boha, který chce být navždy uctíván.
  • Strachuji se, že se nezbavíme boha, poněvadž dosud věříme v gramatiku[5]

O křesťanství

[editovat]
  • V křesťanství se ani morálka, ani náboženství samotné žádným způsobem nedotýká reality.
  • Křesťanství nepotřebuje ani asketismu ani metafyziky ani jiné přírodní vědy křesťanské. Křesťanství je Život - učí, jak máme jednat.
  • Křesťanská odhodlanost shledat svět ošklivým a špatným učinila svět ošklivým a špatným.
  • Samotné slovo "křesťanství" je omyl - ve skutečnosti existoval jen jeden křesťan, a ten zemřel na kříži.
  • Křesťanství je metafyzikou kata.
  • Dvě velké evropské drogy: alkohol a křesťanství.
  • Nikoli jejich láska k lidem, nýbrž bezmoc jejich lásky k lidem brání dnes křesťanům nás upalovat.

O pravdě

[editovat]
  • Co jsou nakonec lidské pravdy? Jsou to nevyvratitelné lidské omyly.
  • Jeden je vždycky v neprávu, ale se dvěma už začíná pravda. Jeden nemůže sám sebe dokázat, ale dva už nelze vyvrátit.
  • Pravda je škaredá. Máme umění, abychom na pravdu nezašli.
  • Udělal jsem to, říká paměť. Nemohl jsem to udělat, říká mi hrdost a trvá na svém tak dlouho, až paměť nakonec ustoupí.

O lidech

[editovat]
  • Člověk: živočich, který může slibovat.[6].
  • Člověk buď nesní vůbec, anebo zajímavě. Musíme se učit také tak bdít - buď vůbec ne, anebo zajímavě.
  • Hledal jsem velikých lidí, nalezl jsem vždy pouze opice jejich ideálu.
  • Je člověk pouze omylem božím? Nebo bůh pouze mýlkou člověka?
  • Je těžké žít s lidmi, je totiž tak těžké mlčet. A zvláště pro toho, kdo rád mluví.
  • Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.
  • Lidé pomalí v poznávání se domnívají, že pomalost patří k poznávání.[7]
  • Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.
  • Nejjednodušší způsob, jak zkazit mládež, je naučit je obdivovat ty, kteří myslí jim podobně, než ty, kteří myslí jinak.[8]
  • V nebi nejsou žádní zajímaví lidé.
  • Žádný vítěz nevěří v náhodu.[7]

O mužích

[editovat]
  • Po dvou věcech touží pravý muž - po nebezpečí a hře. Proto hledá ženu - nejnebezpečnější to hračku.
  • Uzavře-li muž se ženou přátelství, míní tím, že to dělá proto, že nemohl dosáhnout více.

O ženách

[editovat]
  • Duch ženy je pohyblivý, bouřlivá hladina na mělké vodě.
  • I ten nejmazanější kupuje svou ženu v pytli.
  • Jdeš k ženám? Nezapomeň na bič!
  • Které vděčím štěstěně? - Bohu! - a své švadleně.
  • V černém šatu, v mlčení - každý ženu ocení.
  • Největší rozkoš je pohovořit si se zralou ženou.
  • Všechno na ženě je hádankou a všechno na ženě má jediné řešení - tím je těhotenství.
  • Žena byla druhým omylem božím.
  • Žena nás učí nenávidět takovou měrou, jakou zapomíná okouzlování.

O životě

[editovat]
  • Co mě nezabije, to mě posílí.
  • Staň se tím, kým jsi.
  • Zlepšeme sami sebe, tím se zlepší vše.
  • Žij každý den svého života, jako by byl první a jako by byl poslední.
  • Život – dlouhá to smrt.

O lásce

[editovat]
  • Co miluji na druhých? - Své naděje.
  • Každé pohlaví má o lásce své vlastní předsudky.
  • Milujíce člověka, milujeme vlastní blaho, neboť dobrý člověk, který se stal přítelem, stává se blahem do té míry jak ho milujeme. Tak v přátelství každý miluje vlastní blaho.
  • Muž, který miluje jako ženy, se stává otrokem. Avšak žena, jež miluje jako žena, se stává dokonalejší ženou.
  • Mužovo blaho se jmenuje: „Já chci.“ Ženino blaho se jmenuje: „On chce.“
  • To nechť je vaší ctí - vždy milovat, než jste milování a nikdy nebýt těmi druhými.
  • V lásce je vždy něco ze šílenství. Avšak stejně tak v šílenství je vždycky něco z rozumu.
  • Všechno, co se činí z lásky, děje se mimo dobro a zlo.

O manželství

[editovat]
  • Člověk má vždy na práci něco nutnějšího než se oženit.
  • Kdyby manželé spolu nežili, bylo by více šťastných manželství.
  • Manželství je období lidského života, kdy je žena šťastná a muž ženatý.
  • Manželství je právě tak cenné jako ti, jež spojuje - obvykle tedy nestojí za nic.
  • Ne nedostatek lásky, ale nedostatek přátelství zaviňuje nešťastná manželství.
  • Toto budiž vaše manželství - vždycky více milovat než být milován a nebýt až tím druhým.
  • V manželství existují jen povinnosti a žádná práva.

O práci

[editovat]
  • Povolání je páteří života.
  • Práce je zábava.
  • Zahánět všemi způsoby dlouhou chvíli je nízké: stejně jako je nízké pracovat bez požitku.

Ve výrocích

[editovat]
  • O Nietzschovi lze říct, že navenek vlastně vůbec nic neprožil: všechny jeho zážitky byly natolik vnitřní, že se vyjevovaly pouze v rozhovoru, od úst k ústům a v myšlenkách jeho díla.[9] -- Lou Andreas-Salomé

Reference

[editovat]
  1. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 38.  
  2. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2022. 53 s. S. 21.
  3. Zarathustra, Votobia 1995, str. 266.
  4. Zarathustra IV., Vom höheren Menschen, §9. Kröner Taschen-Ausg. S. 422
  5. NIETZSCHE, Friedrich. Soumrak model, "Rozum" ve filosofii. Praha : Kawana, 1993. S. 23.  
  6. Genealogie der Moral, 2.1.
  7. 7,0 7,1 Kalendář VZP 2003
  8. Ranní cervánky: Myšlenky o morálních predsudcích, sec. 297
  9. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2006. ISBN 80-247-0871-X. S. 66. (česky) 


Externí odkazy

[editovat]