Jean Dutourd

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání

Jean Gwenaël Dutourd (14. ledna 1930, Paříž, Francie - 17. ledna 2011, Paříž, Francie) byl francouzský romanopisec. Během německé invaze do Francie při druhé světové válce byl zajat ve věku dvanácti let, ale podařilo se mu útéct. Vrátil se do Paříže, kde vystudoval filozofii.


  • Cit je ve skutečnosti cosi velice vzácného, cosi výjimečného. Nestačí na to běžný slovník.
  • Když dokonale poznám jednu ženu a poskytnu jí všechnu rozkoš, jakou jen je schopna vsát, poznám skrze ni všechny ženy a celou lásku.
  • Tělesná láska proniká do duše vsakováním.
  • Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.
  • Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naší důvěru všemi kličkami rozumu.
  • Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.
  • Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.
  • Inteligentní lidé jsou všeobecně dost rádi podezíraví. Říkají si, že jejich duševní mohutnost je chrání před slepotou; že i když se vznášejí v nadoblačných výšinách, neztrácejí přitom ze zřetele malé temné body života.
  • Láska,to je válka,s veškerou nesmyslností a hrůzami.
  • Láska se nevysvětluje,jenom konstatuje.
  • Neštěstí samo o sobě nemusí být nic tak zlého.Všechno záleží na tom,jakou představu si o něm člověk udělá.

Externí odkazy[editovat]