Rozkoš
Vzhled
Ve výrocích
[editovat]- Tvůrčí život je vlastně tak blízký sexuálnímu životu, jeho bolestem i rozkošem, že jsou to jen dva póly jedné a téže věci, jednoho a téhož požitku.[1]
— Rainer Maria Rilke
Neozdrojované
[editovat]- I na nebesích, stejně jako v pekle, je největší rozkoší pohled na obnaženou milenku.
Emanuele Bolognessi - Láska je snad jen vděčnost z rozkoše.
Honoré de Balzac - Žádný civilizovaný člověk jakživ nelituje žádné rozkoše, necivilizovaný člověk totiž ani neví, co to rozkoš je.
Oscar Wilde - Lože je místo, kde bujnosti třeba. Tedy naplň je vždycky všemožných rozkoší a slastí, na něm vždy odlož svůj stud.
Publius Ovidius Naso - Největší rozkoš je pohovořit si se zralou ženou.
Friedrich Nietzsche - Rozkoš je mzdou života.
Jack London - Rozkoš roste se zvykem.
Graham Greene - Statečný je nejen ten, kdo ovládá nepřítele, nýbrž také ten, kdo přemáhá rozkoše. Neboť někteří panují nad obcemi, ale nad nimi panují ženy.
Démokritos - Rozkoš z kritiky nás obklopuje o rozkoš být hluboko dojatý krásnými věcmi.
Jean de La Bruyère - Rozkoš je závislá na obrazotvornosti.
Honoré de Balzac - Tělo je stvořeno pro rozkoš, ale není v něm láska. A tak se teď marně pokouším obejmout svého ducha.
Guillaume Apollinaire - Rozkoš je sériový výrobek, štěstí nikdy.
John Steinbeck - V lásce je strach součástí rozkoše.
Jerzy Broszkiewicz - Rozkoš se nesnáší s ctností.
Marcus Tullius Cicero - Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.
Jean Dutourd - Msta je rozkoší jen pro malichernou a slabou povahu.
Decimus Iunius Iuvenalis - Máme si zuby nehty chránit požitek životních rozkoší, jež nám léta postupně rvou z ruky.
Michel de Montaigne - Rozkoš - jen zvadlému nasládlý jed, pro ty však, kdož mají vůli lví, veliká posila srdci a pokorně ušetřené víno všech vín.
Friedrich Nietzsche - Každá chvíle, jež vzdaluje rozkoš, nám připadá dlouhá.
Publius Ovidius Naso
Reference
[editovat]- ↑ PERRUCHOT, Henri. Ed. Manet. [s.l.] : Obelisk, 1971. S. 132.