Oscar Wilde

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oscar Wilde

Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde (16. října 1854, Dublin – 30. listopadu 1900, Paříž) byl v Anglii působící dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu.

Výroky[editovat]

Ověřené[editovat]

  • Ambice jsou posledním útočištěm před selháním.
  • Alkohol je prokletím dělnické třídy; práce je prokletím třídně uvědomělých pijáků.[1]
  • Citát je velmi užitečná náhražka vtipu.[1]
  • Člověk je nejméně sebou samým. Dej mu masku a poví pravdu.[2]
  • Člověk může věřit v nemožné, ale nikdy ne v nepravděpodobné.[1]
  • Demokracie – klacek na otloukání lidu lidmi a pro lidi.[1]
  • Doporučovat chudým, aby byli šetrní, je nejen groteskní, ale přímo urážlivé. Je to, jako bychom hladovějícího nabádali, aby méně jedl.[1]
  • Gentleman je člověk, který nikdy neraní city druhého neúmyslně.[1]
  • Historie se nikdy neopakuje. To jenom špatní historici se opakují.[1]
  • I malá dávka upřímnosti je škodlivá, velká už je naprosto katastrofální.[1]
  • Je lepší radovat se z květu růže, než strkat její kořen pod mikroskop.[3]
  • Jediný způsob, jak se zbavit pokušení, je vzdát se mu.
  • Jediné, co je horší, než když se o vás mluví, je to, když se o vás nemluví.[4]
  • Jestliže je život pro mne problém, musím být i já problém pro život.[1]
  • Jsme dnes natolik vzdělaní, že nás už nic kromě šťastného manželství nemůže překvapit.[1]
  • K čemu by bylo přátelství, kdyby člověk nemohl říct přesně to, co si opravdu myslí. Každý přece dovede říkat věci příjemné, potěšit a lichotit! Jen pravý přítel nám však řekne věci nepříjemné a nebude váhat nás zranit.[1]
  • K těm, jež milujeme, jsme vždycky nespravedliví.[1]
  • Když je dílo dokončeno, má svůj vlastní nezávislý život a může odevzdat docela jiné poselství, než bylo vloženo v jeho rty.[5]
  • Když jsme šťastni, jsme dobří, ale když jsme dobří, nejsme vždycky šťastni.[1]
  • Lidstvo neví, kam jde, a proto nikdy nemůže nalézt cestu.[1]
  • Lži jsou někdy pravdy těch druhých.[1]
  • Manžel – ten, kdo pomáhá své ženě řešit problémy, které by nikdy neměla, kdyby si ho nevzala.[1]
  • Mezi mnou a životem se prostírá neproniknutelná mlhovina slov.[1]
  • Mladí muži chtějí být věrní a nejsou, staří chtějí být nevěrní a nemohou.[6]
  • Mluvit pravdu je trapné, ale muset lhát je ještě trapnější.[1]
  • Mluvte s každou ženou, jakoby kdybyste ji miloval, a s každým mužem, jako kdybyste se nudil. Až skončí vaše první sezóna, budete mít pověst člověka s dokonalým společenským taktem.[7]
  • Modlitba by nikdy neměla mít žádnou odezvu, přestala by totiž být modlitbou a stala by se pouhou korespondencí.[1]
  • Morálka je většinou jen póza, kterou přijímáme vůči osobám, jež nemůžeme vystát.[1]
  • Můj vkus je velmi prostý. Spokojím se vždycky s tím nejlepším.[1]
  • Náklonností jsem Francouz, národností Ir, násilím Angličanů přinucen, abych se vyjadřoval jazykem Shakespeara.[1]
  • Nemusíte mě chválit ani obviňovat; úplně stačí, když mi budete rozumět.[1]
  • Nikde se nelze nudit tak výborně jako v rodinném kruhu.[1]
  • Podstatou optimismu je děs z prázdna.[1]
  • Svět je sice divadlo, ale role jsou mizerně obsazeny.[1]
  • Svou přirozenou inklinací i vlastní volbou jsem oddán zahálce.[1]
  • Sympatizovat s úspěchy přítele – to vyžaduje velmi jemnou povahu.[4]
  • Štěstí ženatého muže záleží na ženách, se kterými se neoženil.[4]
  • Tajemství života není v tom, co nevidíme, nýbrž v tom, co vidíme.[1]
  • To ryzí zlato svého života, jež nám ženy dávají, vždycky požadují nazpět v drobných.[1]
  • Tragika žen: časem se velmi podobají svým matkám. Tragika mužů: že se svým matkám podobat nezačnou.[1]
  • V Anglii nemá vzdělání naštěstí vůbec žádný vliv.[1]
  • V poslanecké sněmovně není jediná osoba, která by stála za portrét; mnohé by však stálo za to zmalovat.[1]
  • V každém z nás je něco mrtvého a to mrtvé je naděje. (Z knihy Jean Sassonové)
  • Věda je archiv mrtvých náboženství.[1]
  • Všichni se sice nalézáme ve škarpě, ale někteří z nás se dívají ke hvězdám. [1]
  • Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.[4]
  • Ze všeho nejraději mluvím o ničem – je to totiž jediná věc, o které opravdu něco vím. [1]
  • Znát své přátele, to je velmi nebezpečné.[1]
  • Ztratit jednoho z rodičů je velká smůla, ale ztratit oba, to už je opravdu opovážlivá lehkomyslnost.[1]
  • Žádná psychologie nedokáže ženu vysvětlit; z toho také pramení její síla. Muže lze zkoumat, ženu lze jen obdivovat.[1]
  • Žádný muž ještě v životě neuspěl, pokud neměl podporu žen.[1]
  • Žít je nejvzácnější věc na světě; většina lidí jen bídně přežívá.[1]
  • Žít v souladu se společností lze jenom za cenu nesouladu se sebou samým.[1]
  • Láska se podobá jen lásce, k ničemu jinému ji nelze přirovnat.
  • Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.
  • Nehřeší ten, kdo hřeší z lásky.
  • Láska vdaných žen je na světě to nejcennější, ale jejich manželé to nevědí.
  • Přesností se sami připravujeme o čas.
  • Vlastní chyby nazýváme zkušenostmi.
  • Všichni vězíme v bahně, jen někteří z nás se dívají ke hvězdám.
  • Ženy byly stvořeny, aby byly milovány, ne proto, aby byly chápány.
  • Jenom posvátných věcí stojí za to se dotýkat.
  • Mohu odolat všemu, kromě pokušení.
  • Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říci a drží zobák.
  • Žít, to je ta nejvzácnější věc na světě, neboť většina lidí jenom existuje.
  • Láska je nenasytná. Dosáhne štěstí a chce ráj.
  • Lze odpustit člověku, když dělá něco užitečného, pokud se tomu neobdivuje.
  • Když dělá člověk něco neužitečného, lze ho omluvit jen tehdy, když se tomu nesmírně obdivuje.
  • Veškeré umění je zcela neužitečné.
  • Mír je pokračováním války jinými prostředky.
  • Jen lidé povrchní nesoudí podle zevnějšku.
  • Kde se nudíme lépe než v kruhu rodiny?
  • Všechno, čím někdo vyniká, získává mu nepřátele. Člověk musí být zcela průměrný, aby byl oblíben.
  • Starci všemu věří, muži o všem pochybují, mladí všechno vidí.
  • Jediná společnost, ve které člověk vydrží, je jeho vlastní.
  • Soudím, že pánbůh tvoře člověka přecenil své schopnosti.
  • Jen dva druhy lidí jsou opravdu okouzlující: ti kteří vědí úplně všechno a ti co nevědí vůbec nic.
  • Kdyby se praobyvatel jeskyně uměl smát, dějiny by se vyvíjely jinak.
  • Pro ženu, kterou jednou miloval, udělá muž snad všechno na světě, jen ne to, aby ji miloval znovu.
  • Je absurdní tvrdit, že v Americe nemají žádné zříceniny ani zvláštnosti, když Američané mají své matky a své způsoby.
  • Mezi mužem a ženou neexistuje přátelství – jen vášeň, nepřátelství, láska – ale žádné přátelství.
  • Inteligence není choroba nakažlivá.
  • Život je krásné divadlo, žel, repertoár nestojí za nic.
  • Udílet rady je vždy chybou, ale dáš-li dobrou radu, nebude ti nikdy odpuštěno.
  • Nikdy si dobré rady nenechávám pro sebe, ihned je dávám dál. To je taky to jediné, co se s nimi dá dělat.
  • Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.
  • Chudí myslí na peníze ještě více než bohatí. V tom je jejich největší bída.
  • Smích není špatný začátek přátelství a je jeho nejlepším koncem.
  • Pochvala znamená dveře k přátelství.
  • Krása má tolik významů, jako člověk má nálad. Je symbolem symbolů.
  • Kdo se zamiluje sám do sebe, nebude mít žádného soka.
  • Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jen ne hříchy vůči sobě.
  • To, co pohání svět vpřed, není láska, ale pochybnost o ní.
  • V životě jsou jen dvě tragédie. Jedna je nedostat to, co chceme. A ta druhá, dostat to.
  • Zkušeností nazýváme jednoduše své chyby a omyly.
  • Umění žít. To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili. Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku a vrátili se k helénskému ideálu. Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu, bohatšímu, než je ideál helénský. Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem, v němž budeme žít, a každý bude umělcem.
  • Žádný civilizovaný člověk jakživ nelituje žádné rozkoše, necivilizovaný člověk totiž ani neví, co to rozkoš je.[8]
  • Ženy jsou pohlaví ozdobné – nikdy nemají co říci, ale říkají to roztomile.

Urážky[editovat]

  • Je absurdní tvrdit, že v Americe nejsou žádné zříceniny ani zvláštnosti, když Američané mají své matky a své způsoby.
  • Jistěže Amerika byla objevena mnohokrát před Kolumbem, ale vždycky se to podařilo ututlat.
  • Pokud jde o hudbu, mám nejraději Wagnera. Je to takový kravál, že člověk může klidně mluvit celou dobu nahlas, aniž by lidé kolem slyšeli, co říká. To je obrovská výhoda.
  • Lidé od hudby vždycky chtějí, aby byl člověk zcela němý ve chvíli, kdy on sám si přeje být absolutně hluchý.
  • Moderní žurnalismus má velký význam. Tím, že nám přináší názory nevzdělanců, informuje nás o ignoranci veřejnosti.
  • Veškerá špatná poezie pramení z upřímných pocitů.
  • Pouze nudní lidé jsou oslniví u snídaně.
  • Jako spisovatel zvládl všechno, kromě jazyka; jako romanopisec umí cokoli s výjimkou vyprávění příběhu; jako umělec je všechno, jen ne srozumitelný.(O. W. o Georgi Meredithovi (12. února 1828 – 18. května 1909), který byl anglický romanopisec a básník viktoriánské éry.)
  • Člověk by neměl být k anglickým romanopiscům příliš krutý, vždyť jsou jedinou relaxací intelektuálně nezaměstnaných.[9]

(Zatím) neověřené výroky[editovat]

  • Bigamie, to je jedna žena navíc. Monogamie taky.
  • Cigareta je typ dokonalého potěšení. Je úžasná a zanechává nás neuspokojeny. Co víc si můžeme přát.
  • Co nám v životě nejvíc chybí, je někdo, kdo by za nás udělal to, co můžeme udělat sami.
  • Cynismus je umění vidět věci takové, jaké jsou, a ne takové, jaké by být měly.
  • Děti začínají tím, že své rodiče milují, později je odsuzují a jen zřídkakdy, pokud vůbec, jim odpouštějí.
  • Móda je tak nesnesitelný druh ohavnosti, že ji musíme obměňovat každých šest měsíců. (Fashion is a form of ugliness so intolerable that we have to alter it every six month.)
  • Každý úspěch, jehož dosáhneme, nám udělá nepřítele. Chceme-li být oblíbeni, musíme být průměrní.
  • Kdykoli člověk udělá něco dokonale hloupého, udělá to vždycky z nejušlechtilejších pohnutek.
  • Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jenom ne hříchy vůči sobě.
  • Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filosofie.
  • Láska už není v módě. Zabili ji básníci. Napsali toho o ní tolik, že lidé už na lásku nevěří. Nepřekvapuje mě to. Pravá láska totiž trpí a mlčky snáší utrpení.
  • Mladí lidé si myslí, že peníze jsou to nejdůležitější na světě. Když zestárnou, vědí to jistě.
  • Obdivujeme lidi pro jejich sílu, ale těžíme z jejich slabostí.
  • Smích není špatný začátek přátelství a je jeho nejlepším koncem.
  • Soudím, že Bůh tvoře člověka přecenil svoje možnosti.
  • Tajemství lásky je větší než tajemství smrti.
  • Ten nehřeší, kdo hřeší z lásky.
  • Ten, kdo se zamiluje sám do sebe, nebude mít žádného soka.
  • Žurnalismus ospravedlňuje svou vlastní existenci velkým darwinistickým principem přežití těch nejsprostších.
  • Patriotismus je mizernou ctností
  • Slyšel jsem o vás tolik pomluv, že nemohu pochybovat o tom, že jste skvělý člověk.

Ve výrocích[editovat]

  • Jsem si jist, že Oscar nenašel brány nebes zavřené, protože by bylo škoda nechat venku tak zábavného společníka. — George Bernard Shaw[10]

Dílo[editovat]

Reference[editovat]

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 1,17 1,18 1,19 1,20 1,21 1,22 1,23 1,24 1,25 1,26 1,27 1,28 1,29 1,30 1,31 1,32 1,33 1,34 1,35 1,36 1,37 1,38 1,39 1,40 Moudrost a vtip Oscara Wildea. Praha: LEDA 2008.
  2. Rovnost 5. 10. 1990
  3. Česká televize. Kalendárium [online]. 2016-07-03, [cit. 2017-02-14]. Video není dostupné. Dostupné online.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Kalendář VZP 2003
  5. Sfinga křížovka 2/2008
  6. Laura Janáčková. Muži chtějí potvory. Ilustrace Aleš Čuma; design Lenka Kuchařová; fotografie Renata Janásová. 1. vyd. Brno : Grifart spol. s r.o. 181 s. ISBN 978-80-905337-2-1. Kapitola Co muži chtějí, s. 10.  
  7. VELÍŠEK, Martin. Oscar Wilde: Bezvýznamná žena. Foto Petr Gojda; Rozhlasové jeviště. Český rozhlas Vltava [online]. , 21. prosinec 2019 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online.
  8. KOTKOVÁ, Lea. Tantrická masáž na vlastní kůži: Prožijte svou sexualitu naplno. . Žena.cz [online]. , 24. září 2018 [cit. 2018-10-04]. Dostupné online.
  9. LEACH, Maria. Největší urážky. Překlad Karel Kvapil. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1997. ISBN 80-86006-38-7.  
  10. BÍČ, Jindřich. Z luxusu do vězení. History revue, prosinec 2009, čís. 12, s. 80. ISSN 1803-0440.

Externí odkazy[editovat]