Přeskočit na obsah
Je třeba si uvědomit, že co se týče jednoty a souvislosti , jde mytické vysvětlení mnohem dál než vysvětlení vědecké. Věda si totiž neklade za svůj primární cíl nalezení úplného a definitivního vysvětlení vesmíru … Spokojuje se s dílčími a podmíněnými odpověďmi . Jiné systémy vysvětlení , ať už magické, mytické či náboženské, zahrnují vše. Lze je vztáhnout na všechny oblasti . Odpovídají na všechny otázky . Ručí za počátek , přítomnost , a dokonce i za budoucí vývoj vesmíru .[1] — François Jacob
Mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor . Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou , ale tak tomu bylo odjakživa.[2] — Jiří Grygar
Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů ; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.[3] — Jaroslav Flegr
Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků , kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování , kteráž vede k nalézaní těchto poznatků , zkrátka: by se mu vdechl filosofický duch vědy , kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia , jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty , a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě .[4] — Jean-Baptiste Biot
Poté, co jsme se zbavili povinné oficiální ideologie tzv. dialektického materialismu , jsme svědky něčeho , co lze někdy považovat za zajímavé tříbení názorů , jindy spíše za více či méně zmatenou, ideologicky předpojatou diskusi o možnostech a omezeních „přírodovědeckého“ světového názoru , jeho vztahu k náboženství či k současným „postmoderním“ světonázorovým koncepcím . Předmětem diskuse je také to, jaká je vlastně role vědy v dnešním světě a její zodpovědnost za různé neduhy naší civilizace , popř. speciálně v naší společnosti těžce poznamenané dlouhými lety režimu , který se zaštiťoval „vědeckým světovým názorem“.[5] — Václav Hořejší
Převažující důraz na užitečnost vědy stále více kazí radost z rostoucího porozumění základním přírodním zákonům .[6] — Lise Meitnerová
… slunce ruské vědy .[7] — Alexandr Sergejevič Puškin (o Michailu Lomonosovovi )
Teprve smrtí dogmatu začíná věda .[8] — Galileo Galilei
Věda – a to je jejím nejkrásnějším přívlastkem – je základním prvkem spojujícím myšlenky lidí , roztroušených po celém světě .[9] — Frédéric Joliot-Curie
Věda má vlastní specifickou logiku vývoje , kterou je nutno stále mít na zřeteli . Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby ´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici .[6] — Sergej Ivanovič Vavilov
Věda nám dodá dostatek rad , když se zeptáme na té správné fakultě , jak zařídit to i ono.[10] — Jan Zrzavý
Věda udělala pro rozvoj západní civilizace za sto let více, než udělalo křesťanství za osmnáct století. — Jeff Burroughs
Věda , to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují. — Karl Jaspers
↑
BARROW, John D.. Teorie všeho . Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6 . S. 17.
↑
Ptejte se Jiřího Grygara [online]. Víra.cz. Arcibiskupství pražské. Pastorační středisko, 2003-11-03, [cit. 2013-11-02]. Dostupné online.
↑ Blog Jaroslava Flegra. URL: http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz
↑
NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických . [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 173. (česky)
↑
HOŘEJŠÍ, Václav. Přírodovědecký světový názor a víra – rozpor skutečný, či zdánlivý?. Lidové noviny, příloha Orientace , 16. leden 1999, s. 22. Dostupné online .
↑ 6,0 6,1
HOUDEK, František. Badatelé všech zemí, bojte se!. vesmir.cz [online]. 2018-11-09 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
↑ Dějiny Ruska . [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 978-80-7422-026-5 . S. 208.
↑
Lunární kalendář . Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 14.
↑
Řekli, napsali…. Rozhledy matematicko-fyzikální , září 1988, roč. 67, čís. 1. IV. strana obálky.
↑
ZRZAVÝ, Jan. Rozhodne se ve městech. Euro , 11. duben 2011, roč. 2011, čís. 15, s. 78–79.
↑
WERICH, Jan ; HORNÍČEK, Miroslav . Předscény . Praha : Supraphon, 1990. 4 s. Mono 11 1179-1 802 H. (česky)
Encyklopedický článek Věda ve Wikipedii
Slovníkové heslo věda ve Wikislovníku
Kategorie Věda a technika ve Wikizprávách
Kategorie Science ve Wikimedia Commons
Přepnout omezenou šířku obsahu