Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli. Gottlieb Fichte[3]
Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. Sigmund Freud[4]
Náboženství je
1) systém symbolů, které
2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že
3) formulují pojmy obecného řádu bytí a
4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že
Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. Karel Marx[6]
Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému. Rudolf Otto[7]
Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i náboženství. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět. Voltaire[10]
Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče – je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku. – Nicholas Winton[12]
Myslím, že by bylo smutné, kdybyste opravdu potřebovali náboženství k tomu, abyste byli dobří. Neboť když se nad tím zamyslíte, znamenalo by to, že buď jste získali svou morálku a své hodnoty z Bible, Koránu či jiné svaté knihy, anebo že jste dobří jenom proto, že se bojíte Boha, protože nechcete jít do pekla nebo chcete jít do nebe. – Richard Dawkins[14]
↑HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN80-7017-721-7. S. 19.
↑
V Polsku vznikla nová, proticírkevní strana, její založení inicioval odbojný poslanec Palikot. mediafax.cz [online]. 2010-10-03 [cit. 2010-10-04]. Dostupné online.
↑HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha : Kalich, 2004. ISBN 80-7017-721-7. s. 18.
↑ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-168-1. s. 28.
↑GEERTZ, Clifford. Náboženství jako kulturní systém. in: Interpretace kultur: vybrané eseje, Praha : Portál, 2000. ISBN 80-85850-89-3. s. 107.
↑ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X. s. 269.
↑OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-260-8. s. 20-26.
↑Alfred North Whitehead, Religion in the making, kap. II.
↑ŠTAMPACH, Ivan Odilo. Malý přehled náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26123-X. s. 10.
↑„Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." Voltaire v dopisu pruskému králi Fridrichu II. Velikému ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II. Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]