Přeskočit na obsah
Duševní stav , který má vrch nade všemi stavy současnými (mimo vůli ) a neustále nás naplňuje citem libým a pudí nás nepřetržitě, samočinně vstříc kráčeti cílům vždy novým a vyšším, je zájem : je to zárodek a kořen vší vůle , a vyučování bez takového zájmu není paedagogické; nebo toliko zájmem tím vyučování působí ve vůli . Zájem je však všude potřebným přechodem ku chtění , a kdo v některém oboru duševním dříve nepocítil živoucího, vroucího a hlubokého zájmu , ten v oboru tom ani ku chtění nepřistupuje. A zájmu toho, podmínky , která předchází chtění , může se najisto dospěti ve všech oborech vyučování toliko dobrým vyučováním , methodicky upraveným.[ 1] — Tuiskon Ziller
Vyučování , četba , pospolitý život , příroda , ukládají v dětském duchu velikou zásobu představ , soudů , citův a nálad myslí , zásobu větší, než obyčejně se domníváme. Tato zásoba , tento duševní poklad jest ovšem mlhovitý, beztvarý, nespořádaný. Avšak není lepšího prostředku poklad ten spořádati, vyjasniti a na vědomí přivésti, nežli jej ustáliti a viditelně zobraziti v písemných pracích slohových.[ 1] — Josef Harapat
↑ 1,0 1,1
NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických . [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 259. (česky)
Přepnout omezenou šířku obsahu