Nuda zabíjí všechno. A my jsme jako církev pro spoustulidí nudná… My to tady vlastně Pánu Bohu hodně kazíme. Představujeme ho jako přísného, trestajícího soudce. Takového státního zástupce, který čeká, kdy uděláme něco špatného, aby nás mohl potrestat. Myslím, že to jsou hodně falešné představy a ubližujeme mu tím.[1] — Zbigniew Czendlik
Jak pohrdáme mužem, který si nevybírá manželku podle jejích vlastností, ale podle toho jak vysoké má věno! O takovém muži říkáme, že nemiluje svou ženu, ale ten finanční zisk, který mu přináší. Ale liší se v něčem vaše láska, když vyhledáváte společnost těch, kteří vám přinášejí citové uspokojení, a vyhýbáte se těm ostatním; když se pozitivně stavíte k lidem, kteří vám dávají to, co chcete a chovají se podle vašich představ, a negativně nebo lhostejně k těm, kteří tak nečiní?[3] — Anthony de Mello, Cesta k lásce
↑MELLO, Anthony de. Cesta k lásce. Překlad Marcela Zelinková. 1. vyd. Brno : Cesta, 1996. 162 s. Kapitola Milujte jeden druhého. ISBN80-85319-58-6.
↑PROCHÁZKA, Jan. Politika pro každého. Praha: Tezaurus, 1991
↑FUKUOKA, Masanobu. Revoluce jednoho stébla slámy. Překlad Věra Dodmanová. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, Alferia, 2019. 222 s. Kapitola Vůbec nic, strana 47. ISBN978-80-247-2513-0.