Lidé nezkušení v četbě mnohdy nepojmou ani stín podezření, že by se text mohl mýlit, neboť vše psané berou jako dokument, který stvrzuje sám sebe. — Hans-Georg Gadamer[3]
Na nic ze svého dětství si nevzpomínám raději než na hlas svého dědečka, který mi četlverneovky, a na hlas mé maminky, která mi četlapohádky. — Michal Horáček[1]
Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, přijímá špatná rozhodnutí – doma, v obchodě, u soudu, u volební urny. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu – to je velice nebezpečný aspekt demokracie! — Jim Trelease[1]
Předčítání je součástí správné výchovy, je protikladem k dnešnímu instantnímu světu, ve kterém lidem často chybějí záchytné body, pocit sounáležitosti a pevná půda pod nohama. Čtenídětem je neokázalým projevem lásky, kterou každý z nás potřebuje a po které prahne. — Eva Katrušáková[1]
Předčítat nahlas dětem je tou nejlepší investicí, kterou jim můžeme dát – lepší než drahý mobil, značkové tepláky, další nášup jídla na talíř. Je to investice do rozvoje jejich osobnosti… My Češi jsme jako národ z knih povstali – jejich prostřednictvím se také jako národ můžeme udržet, tedy – stojí-li nám za to zůstat Čechy. — Michal Horáček[1]
↑ 1,01,11,21,31,4
ZARZYCKÁ, Karolina. Projekt Celé Česko čte dětem podpořili Václav Havel a 40 známých osobností. Novinky.cz [online]. 2009-06-11 [cit. 2013-10-23]. Dostupné online.
↑
GADAMER, Hans-Georg. Pravda a metoda I : nárys filozofické hermeneutiky. Praha : Triáda, 2010. 415 s. ISBN978-80-87256-04-6. Kapitola Řečovost jako určení hermeneutického předmětu, s. 339.
