Přeskočit na obsah

Voltaire

Z Wikicitátů
Voltaire

Voltaire (21. listopadu 1694, Paříž – 30. května 1778, Paříž) byl francouzský osvícenecký spisovatel.

  • Co je směšné? Všechno, pokud se to děje někomu jinému.
  • Jakmile dozraje doba, není síla, která by zadržela novou myšlenku.
  • Člověk se narodil k činnosti. Nebýt ničím zaměstnán a neexistovat je pro člověka totéž.
  • Člověku byla dána řeč, aby zakryl své myšlenky.[1]
  • Filosof je milovníkem moudrosti, lépe řečeno, pravdy. Všichni filosofové se vyznačovali těmito vlastnostmi. Ve starověku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem příklady ctností a morálním poučením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo potřebujeme v praktickém životě, že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali část zákonů přírody. Ale moudrému stačí jediný den, aby poznal povinnosti člověka.
  • Chceš-li se mnou konverzovat, přesně vysvětli pojmy.[2]
  • Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství.
  • Je lepší připustit nebezpečí, že bude zachráněn viník, než odsoudit nevinného.
  • Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.
  • Kdyby nebylo Boha, musili bychom si nějakého vymysliti.[3]
  • Kolik hloupostí napovídají lidé jen proto, že chtějí říct něco chytrého!
  • Náboženství vzniklo, když se sešel podvodník s hlupákem.
  • Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i náboženství. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět.[4]
  • Nekonečná malost bývá provázena nekonečně velkou pýchou.
  • Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl./ Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat./ Pane abbé, nenávidím to, co píšete, avšak položím život za to, abyste to mohl dál psát.
    • Ani jeden z uvedených „citátů" se nenachází v žádném Voltairově spisu nebo dopisu. V roce 1906 byl vydán anekdoticky psaný životopis Voltaira The Friends of Voltaire [Přátelé Voltaira], který napsala anglická spisovatelka Evelyn Beatrice Hall(ová). Je v něm i věta „I disapprove of what you say, but I will defend to the death your right to say it"; autorka chtěla touto větou vyjádřit Voltairův postoj k nesnášenlivosti, nešlo o citát z nějaké Voltairovy písemnosti, ale věta začala být citována jako slova Voltairova.[5] S další verzí („Pane abbé…") přišel roku 1963 Norbert Guteman v knize A Book of French Quotations; tvrdil, že tuto větu napsal Voltaire v dopisu abbému Le Riche z 6. 2. 1770. Ve zmíněném dopisu však taková věta není.[6]
  • Je jasno, že každý jednotlivec, který pro jiné mínění pronásleduje člověka, svého bratra, je netvor.[7]
  • Od té doby, co lidé přemýšlejí, vždy tvrdili, že nic není bez příčiny.
  • Pravda je ovoce, které se musí trhat, až když docela uzraje.
  • S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená a zbytek se ztrácí v množství.
  • Sláva je nakloněna tomu, kdo jí pohrdá, milovníka však odmítá.
  • Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.
  • Teď budu navždy zavržen do pekla.
  • Umění medicíny spočívá v obveselování pacienta, zatímco příroda léčí chorobu.[1]
  • Tajemství úspěchu je mlčet o tom, co nevíte.
  • Země je pokryta lidmi, kteří nestojí za to, abychom s nimi hovořili.[8]
  • Ze všech náboženství, křesťanství by mělo nejvíce nabádat k toleranci, ačkoli dosud bylo nejvíce netolerantní.
  • Žijícímu člověku jsme povinováni ohledem, mrtvému pravdou.[9]
  • Pro člověka cítícího se svět jeví jako tragedie, pro myslícího je to komedie.
  • Láska je plátno, které nám poskytuje příroda a na které vyšívá představivost.
  • V Anglii je občas zapotřebí zastřelit nějakého admirála k povzbuzení ostatních. (V poznámkách ke Candidovi)[10]
  • Člověka posuzujeme spíš podle otázek než podle odpovědí.[11]

Reference

[editovat]
  1. ↑ 1,0 1,1 Kalendář VZP 2003
  2. ↑ HARRIS, Thomas A. Já jsem OK, ty jsi OK (původním názvem: Im OK – Youre OK). Překlad Dana Burianová. Praha : PRAGMA, 1997. 311 s. Dostupné online. ISBN 80-7205-508-9. Kapitola 10. R-D-D a adolescenti, s. 202.  
  3. ↑ KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. 447 s. Dostupné online. Kapitola Bůh, s. 32.  
  4. ↑ „Tant qu’il y aura des fripons et des imbéciles, il y aura des religions. La nôtre est sans contredit la plus ridicule, la plus absurde, et la plus sanguinaire qui ait jamais infecté le monde." Voltaire v dopisu pruskému králi Fridrichu II. Velikému ze dne 5. 1. 1767. Otištěno mnohokrát, viz např.: Oeuvres Complètes de Voltaire. Tome LIII. Correspondance avec le Roi le de Prusse, Tome II. Paris: Armand-Aubree, 1830. [Uvedený text je na str. 184.]
  5. ↑ GARBER, Marjorie B. Quotation marks, Routledge, 2003. ISBN 0-415-93746-9. S. 20.
  6. ↑ Viz např. Oeuvres complètes de Voltaire. Tome LXXI. Correspondance generale. Tome X. Quatrieme edition. Paris: Baudouin freres, 1828. [Uvedený dopis je otištěn na str. 17–18.]
  7. ↑ VOLTAIRE. Filosofický slovník: čili rozum podle abecedy. Přeložila Emma Horká. Podle prvního vydání nakladatelské společnosti Jana Laichtera z roku 1929. Praha: Votobia, 1997. 277 s. Dostupné online. ISBN 80-7220-061-5. [Citovaný text z hesla „Snášenlivost" je na str. 226.]
  8. ↑ Sfinga křížovka 22/2007
  9. ↑ SPALOVÁ, Olga et al. Co to je, když se řekne…. Vyd. 2., V TeMi 1. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2007. 293 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903873-3-1. Kapitola Nulla dies sine linea, s. 128.
  10. ↑ NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu: 1000 let námořních bojů. 1. vyd. Praha : Albratros, 2009. 414 s. (Plus pro dospělé čtenáře.) Dostupné online. ISBN 978-80-00-01873-7. Kapitola Dvě nečekané oběti jednoho jezuity, s. 83.  
  11. ↑ Citát. Moje HN | Věda. Hospodářské noviny. Economia, a.s., 1. únor 2019, roč. LV, čís. 22, s. 22. Dostupné online. [cit. 2021-02-26]. ISSN 0862-9587.

Externí odkazy

[editovat]
  • Encyklopedický článek Voltaire ve Wikipedii
Citováno z „https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Voltaire&oldid=116570“