Publius Ovidius Naso

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Publius Ovidius Naso

Publius Ovidius Naso, známý spíše jen jako Ovidius (20. března 43 př. n. l., Sulmo – asi 17 n. l. (nebo později), Tomis (dnešní Constanţa v Rumunsku)) byl římský básník.


  • Je dobře učit se i od nepřátel.
    • Fab est et ab hoste doceri. (Proměny)
  • Každá chvíle je tím kratší, čím je šťastnější.
  • Kdo ukradl polibek a nevzal všecko, zaslouží si, aby ztratil i to, co získal.
  • Kolik je mušlí na břehu mořském, tolik je žalůlásce.[1]
    • Litore quot conchae, tot sunt in amore dolores. (Umění milovat)
  • Komu je dovoleno hřešit, hřešívá méně.[1]
  • Láska je druh války.[2]
    • Militiae species amor est. (Umění milovat)
  • Odvážným přeje sám Bůh.
  • Pozoruj, jak zahálka ničí tělo – tak se kazí vody, které se nepohybují.
  • Ustavičnými žněmi chudne pole.
  • Za službu, přijde-li pozdě, neradi vzdáváme dík.[3]
    • (Listy z Pontu)
  • Zlé věci sousedí s dobrými.
  • Pod rouškou přátelství, skrytě, láska má do srdce jít.
    • Intrat amicitiae nomine tectus amor. (Umění milovat)

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 Kalendář VZP 2003
  2. Křížovka a hádanka 11/2002
  3. Český rozhlas 3 – Vltava 27. 4. 2008 v cca 6.55

Externí odkazy[editovat]