Lao-c’
(přesměrováno z Lao-c')
Lao-c’, čínsky 老子 (Starý mistr), je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, zakladatel taoismu. Jeho historická existence je ovšem nejasná – čínská tradice umisťuje jeho život do 6. století př. n. l., mnoho moderních škol však jeho existenci staví do 4. století př. n. l., případně jej považuje za kompilát postav několika filosofů z těchto období.
Výroky
[editovat]- Aniž bychom se vydali do ciziny, můžeme poznat celý svět. Aniž bychom vyhlédli z okna, můžeme spatřit nebeskou cestu. Čím dále dojdeme, tím méně víme.[1]
- Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.[2]
- Je tu cosi, co je bez počátku a bez konce, co tu bylo před nebesy i zemí, co je bez času i bez prostoru, co řídí veškeré dění. Nevíme, co to je, a proto je nazýváme Tao.[3]
- Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější.[4]
- Kdo zná druhé, je vzdělaný. Kdo zná sebe, je osvícený.[5]
- Když se kal usadí, voda se pročistí.[6]
- Tao, co se dá povědět, už není to Tao. Jméno, co se dá jmenovat, už není to jméno.[7]
- Žít bychom měli tak, že nebudeme nic dělat konáním.
Žít bychom měli tak, že budeme vše konat bytím.[8] - Pečování nám dává odvahu.[9]
Neozdrojované
[editovat]- Absolutní dokonalost se zdá být rušivá. Ale hustá.
- Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
- Díky náhodě může někdo dočasně vládnout světu, ale navždy ho může ovládnout láskou.
- Je lepší zapálit jen jednu svíčku, než proklínat temnotu.
- Je těžké vládnout lidu, který má mnoho vědomostí.
- Důvodem, proč je vesmír věčný, je, že nežije sám pro sebe, ale dává život ostatním, jak se proměňuje.
- Kde je vědění a inteligence, bude také velká faleš a pokrytectví.
- Kdo dělá dlouhé kroky, nekráčí nejrychleji.
- K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý.
- Opravdová láska činí člověka odvážným.
- Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.
- Příčina toho, proč řeky a moře přijímají úctu stovek horských potoků, spočívá v tom, že leží pod nimi. Tímto způsobem tedy mohou vládnout horským potokům. A tak moudrý člověk, který chce být nad druhými, se ponižuje. A aby se dostal před ně, staví se za ně tak že ačkoli stojí, nad nimi, nepociťují jeho váhu, a i když stojí před nimi, nechápou to jako nespravedlnost.
- Moudří vynikají, protože vidí sami sebe jako součást celku. Září, protože nechtějí oslnit. Dosahují skvělých věcí, protože nevyhledávají uznání. Jejich moudrost je obsažena v tom, jací jsou, ne v jejich názorech. Odmítají se přít, proto se nikdo nepře s nimi.
- Moudří lidé nemusejí být nutně vzdělaní. Vzdělaní lidé nemusejí být nutně moudří.
Dílo
[editovat]Reference
[editovat]- ↑ EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 329.
- ↑ Rovnost 5. 10. 1990
- ↑ MIHULOVÁ, Marie a SVOBODA, Milan. Skrytá pravda za jógou. Liberec: Santal, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-85965-93-3. Kap. Bůh, s. 146.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2022. 53 s. S. 38.
- ↑ KOUKOLÍK, František. Břevno v oku: lidé v roce 2022. Redakce Lenka Ščerbaničová; grafická úprava Jan Šerých. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. 278 stran. ISBN 978-80-246-5149-1. Kapitola Břevno v oku, s. 8.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2022. 53 s. S. 8.
- ↑ KOUKOLÍK, František. Všechno dopadne jinak: o minulosti, přítomnosti a především o pravděpodobné budoucnosti. Redakce Blanka Koutská; ilustrace Miroslav Barták. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2011. 126 s. (Rozhovory.) ISBN 978‑80‑7429‑176‑0. Kapitola Úvodem, s. 7.
- ↑ Pro klid v duši. Str. 276.
- ↑ LEBLANC, Lise. Sebepéče pro pečující: průvodce vědomou péčí. Překlad Veronika Šilarová. 1. vyd. Praha : Alferia, 2021. ISBN 978-80-271-1395-8. S. 159.
