Matka Tereza

Z Wikicitátů
Matka Tereza (1986)

Matka Tereza, vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu (26. srpna 1910, Skopje, Makedonie – 5. září 1997, Kalkata, Indie) byla nejznámější misionářkou 20. století, v Kalkatě založila řeholní řád Misionářky milosrdenství. Nobelovu cenu míru obdržela v roce 1979.

Výroky[editovat]

  • Buď projevem… laskavosti; měj laskavost ve tváři, v očích, v úsměvu, ve vřelém pozdravu.[1]
  • Člověk nežije tolik z lásky, kterou přijímá, jako mnohem více z té, kterou daruje.
  • Chceš–li změnit svět, změň sebe.[2]
  • Ježíš na vás stále čeká v tichu.
  • Když není práce protkaná láskou, je zbytečná.
  • Láska nežije ze slov a nelze ji slovy vysvětlit… Zvláště tu lásku, která se uskutečňuje v službě Bohu, která pramení v Bohu a každém nachází Boha a dotýká se Boha. Musíme se dostat k lidskému srdci, a to správným způsobem: láska se dokazuje skutky.
  • Lidé v nouzi nepotřebují až tak moc peníze. Oni potřebují naše oči, ruce, nohy, srdce
  • Mě nezajímá dav. Kdybych viděla davy ubožáků, nikdy bych nemohla svoji práci začít. Zajímá mě jen můj bližní, jednotlivec, tomu mohu pomoci, a tak pomáhám.
  • Mnoho lidí na světě zoufale touží po kousku chleba; ale mnohem více je těch, kdo zoufale touží po malém kousku lásky.[3]
  • Musíme vědět, že jsme stvořeni k větším věcem než k tomu, abychom byli pouhým číslem na světě, že tu nejsme pro diplomy a tituly, pro tu či onu práci. Byli jsme stvořeni, abychom milovali a byli milováni.
  • Neměli bychom si namlouvat, že musíme činit obrovské věci. Stačí malé, ale s obrovskou láskou.[4]
  • Nikdy nepřipusť, aby osoba, kterou potkáš, nebyla po setkání s tebou šťastnější než předtím.[5]
  • Na konci našeho života nás nebudou soudit podle toho, kolik diplomů jsme získali, kolik peněz jsme vydělali anebo kolik velkých věcí jsme vykonali. Budou nás soudit podle tohoto: Byl jsem hladový a dali jste mi jíst. Byl jsem nahý a oblekli jste mě. Byl jsem pocestný a přijali jste mě pod svou střechu.
  • Otec a matka mají mnoho práce a nemají na dítě čas..toto jsou věci, které ničí mír.
  • Utrpení je Božím darem, který těm, jež se starají o trpící, umožňuje ukázat svou lásku.
  • Potřebujeme chudé, abychom se naučili rozdělit se s nimi, abychom se naučili Krista milovat právě v těchto nejchudších z chudých.
  • Na začátku jsem si myslela, že musím obracet lidi na víru. Během času jsem se naučila, že mojí úlohou je milovat. A Bůh obrátí, koho chce.
  • Lidé jsou často nerozumní, nelogičtí a sobečtí. Přesto jim odpusťte. Budete-li k nim laskaví, stejně vás obviní ze sobectví a nízkých motivů. Zůstaňte laskaví. Budete-li úspěšní, získáte některé falešné přátele a opravdové nepřátele. Přesto pokračujte. Budete-li upřímní a čestní, lidé vás podvedou, vy ale zůstaňte upřímní a čestní. Strávíte-li léta budováním něčeho, co vám jiný zničí přes noc, budujte znovu. Naleznete-li štěstí, klid a mír, budou vám závidět. Zůstaňte šťastní. Na dobro, které uděláte dnes, zítra lidé zapomenou. Přesto dál dělejte dobro. Dávejte světu to nejlepší, co je ve vás, a i když to nemusí stačit, přesto dávejte dál.
  • Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.
  • Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí… Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.
  • Láska začíná péčí o ty nejbližší, ty doma.[zdroj?]
  • Soudíme-li lidi, nemáme čas je milovat.[zdroj?]
  • Někteří lidé přicházejí do tvého života jako požehnání. Někteří přicházejí do tvého života jako lekce.[zdroj?]
  • Dnes není nejhorší nemocí lepra nebo tuberkulóza - dnes je to pocit, že jsem zbytečný, nemilovaný, pohrdaný, nežádoucí, všemi opuštěný. A nejtěžším hříchem je proto nedostatek lásky, ta hrozná lhostejnost k bližnímu, který je vystaven vykořisťování, korupci, bídě, nemoci.(...) Nejde vždy o krajíc chleba, nejde jen o kus oblečení. Po lásce hladovějí lidé i v bohatých zemích světa. A tam je ten hlad nejmučivější: vědomí, že nikdo mě nemá rád, že o mne nikdo nestojí, že jsem zbytečný, nežádoucí. Že jsem sám.[6]
  • Nestrachujte se o velké problémy světa, bojte se o jednoho konkrétního člověka, kterému dokážete pomoci. Místo velkých ideí si vyberte jeden malý úkol, který můžete dotáhnout do konce. Nestoupejte příliš vzhůru, vraťte se dolů na zem. [7]
  • Nečekejte na to, až vás někdo povede. Dělejte to sami.
  • Sdílíte-li s někým lásku, všimněte si míru, který přichází k vám i k němu.[8]

Reference[editovat]

  1. Tony Buzan: Síla duchovní inteligence, Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131-8
  2. Marian Jelínek, Nejvíce sami sebe utváříme my sami, [čas 01:40], TEDx Plzeň, 2019-03-11 [cit.2020-07-12].
  3. Čas kvalitního krajíce. Reflex, 2010, čís. 25, s. 36.
  4. Jaroslav Matějka: Nejrychlejší babička světa, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2005, str. 67, ISBN 80-204-1282-4
  5. FANCKH, Pierre; MERTEN, Michaela. Rozvíjej svou sílu přání. Překlad Iva Wallnerová. Olomouc : ANAG, 2017. ISBN 978-80-7554-056-0. S. (50).  
  6. Duchovní texty Matky Terezy z Kalkaty, Samizdat 1977, cit. dle Pastorace.cz
  7. Volně podle vzpomínek spolupracovníků; tvnoe.cz, 3. 2. 2018
  8. EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 264.  

Externí odkazy[editovat]