Přeskočit na obsah
- Kdybychom porovnali tehdejší armádu a to, co z ní zůstalo, tak by nám zbyly jen oči pro pláč.[1]
— Dmitrij Timofejevič Jazov (o Sovětské svazu)
- Nechodím domů s pláčem, i když samozřejmě na jevišti prožívám silné emoce. Někdy se stává, že jsem určitou dobu smutná, protože ten příběh mě dost pronásleduje, to určitě.[2]
— Gun-Brit Barkminová (o roli Salome)
- Pláč žen nás učí vidět dobro, aby rostlo, a vidět zlo, abychom nezůstali jeho zajatci, ale abychom ho vykoupili.[3]
— Paolo Ruffini
- A dívka přešla brzy ze vzlykotu do hlasitého pláče a tu jímavou tautologii opakovala ještě nesčetněkrát: „Já jsem já, já jsem já, já jsem já…“[4][5]
— Milan Kundera, Směšné lásky
- Její pláč zní z hrobu všeho,
strašný jekot, hrůzný kvíl.
„Kdy dopadne konce svého?“
Nikdy — nikde — žádný cíl.[6]
— Karel Hynek Mácha, Máj
- … radost i žalost v lůžku jednom spějí, proto i mnohdy jedno druhé budí. Jen nech, dnes pláč, zítra radost.“[7]
— Božena Němcová, Babička, tlampač (na Kristlině svatbě s Mílou)
- Viz, Mohameda jaký stih’ trest krutý,
tam přede mnou klopýtá Ali v pláči,
od brady až ku kštici rozseknutý.[8]
— Dante Alighieri, Božská komedie
- ↑
Zemřel Janajev, muž, který se pokusil svrhnout Gorbačova. Lidovky.cz [online]. 2010-09-24 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online.
- ↑
Vždy přijde moment, kdy chci přestat zkoušet a jít před publikum. Hudební rozhledy, 2014, čís. 11, s. 3.
- ↑ Na Svatopetrském náměstí začala fotografická výstava „Women’s Cry”, vaticannews, 3. května 2023
- ↑
KUNDERA, Milan. Směšné lásky. 2. vyd. Brno : Atlantis, 1991. 208 s. ISBN 80-7108-027-6.
- ↑ Povídka Falešný autostop, s. 79.
- ↑ Karel Hynek Mácha: Máj
- ↑
NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XVIII., s. 226–241..
- ↑
ALIGHIERI, Dante. Božská komedie, Peklo, Zpěv XXVIII, verše 8 až 12, (~1307), v překladu Jaroslava Vrchlického (~1897), Wikizdroje [cit. 2021-04-03].
Encyklopedický článek Pláč ve Wikipedii
Slovníkové heslo pláč ve Wikislovníku
Kategorie Crying ve Wikimedia Commons
