Život je slovy těžko uchopitelný, ne ale nepochopitelný. Jako by už on upozorňoval: Hlavně od něj nechtěj méně, než chce dát. A co dát chce? To přesně nevím, ale jsem na stopě. Postupuji via negativa, mapuji, co dát nechce. O tom už jistou představu mám. Po letech už vím jistě, že jeho nabídka nekonečně převyšuje naši poptávku. Že – alespoň já – opravdu a na každém kroku žádám žalostně málo.[2] — Karel Satoria, Povoláním člověk