Skála

Ve výrocích

Horolezectví je podle mého názoru první zcela rovnoprávný druh sportu. […] Ve skále jsou si všichni rovni, přinejmenším mi to tak připadá. Na lezení je krásné, že si každý může vyvinout svou metodu, jak se skálou zacházet.^[1]
— Lynn Hillová
Lidská postava je to, oč se co nejhlouběji zajímám, ale zákony tvaru a rytmu jsem našel při studiu přírodních objektů, kamenů, skal, stromů, rostlin atd.^[2]
— Henry Moore
Tohle je mimořádné poutní místo, má ohromnou sílu a přitom působí radostně. Je to místo radostného smíření na rozdíl od některých jiných poutních míst, která působí spíše ponuře. Skála, na níž vyrostl chrám, je ohniskem západního masívu Jizerských hor, řeka kolem ní vytváří zvláštní meandr.^[3]
— Miloš Raban o Hejnicích
Zdi v cele jsou špinavé a zašlé, oprýskané, pokryté skvrnami a plísní. Díval jsem se na ně celé hodiny, celé dny a noci. Když se na ně hledí dlouho, oživnou, mění se v postavy, mračna, krajiny, skály a vodopády, zápasící obry, plující nestvůry, tančící skřítky.^[4]
— Alén Diviš

[…] Dva malincí černoušci chodili dvě hodiny,
jeden klesl na skále, a tak zbyl jen jediný. […]^[5]
— Agatha Christie, Deset malých černoušků
To budiž nás všech přirozeností, abychom v protivenstvích strachem neschli, alebrž se zelenali jako strom odvahou a nadějí, abychom chyby své poznali a pevně stáli, když nepřátelé myslí, že nás přemohli a námi o zem udeřili, abychom byli jako skály.^[6]
— Alois Jirásek, Skály

↑ MESSNER, Reinhold. Na vrcholu: Dějiny ženského horolezectví. Překlad Jaroslav Voříšek. 1. vyd. Praha : Brána, 2011. 280 s. ISBN 978-80-7243-520-3. S. 142.
↑ Walther Ingo, F., Umění 20. století, Taschen/Slovart, Praha 2011, s. 484, ISBN 978-80-7391-572-8
↑ Reflex 30/2003, dostupné na http://www.reflex.cz/Clanek13635.html
↑ Objevitel malíře Aléna Diviše shrnuje půlstoletí, které strávil nad jeho dílem
↑ CHRISTIE, Agatha. Deset malých černoušků. Překlad Jiří Zdeněk Novák. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2017. 232 s. ISBN 978-80-242-5541-5.
↑ Těmito slovy uzavírá Jirásek román Skály → JIRÁSEK, Alois. Skály: několik výjevů z dějin samoty. 2. vyd. V Praze: Nakladatel J. Otto, 1900. 296 s. [Citovaný text je na str. 296.]