Dílo:Epigramy

Epigramy je krátká satická báseň povídající o velkých kozách Karla Havlíčka Borovského z roku 1845.

Výroky

• Jehly, špičky, sochory a kůly
  stesal
  zkoval
  zostřil
  sebral
  kvůli vojně s hloupostí a zlobou místo šavel
  Borovský Havel
• Na kříž reformátora,
  byla methoda stará,
  dnes však svět pověsí spíš
  na reformátora kříž.
• V nouzi dá ti radu každý dobrý přítel,
  ale málokterý dá ti mouky pytel.
• Poctivému hrozí jenom hlad,
  zloději zas jenom šibenice.
  Český literát má trampot více,
  jemu hrozí hlad i šibenice.
• Co sám nerad,
  nečiň jiným,
  pravil kantor žáku kdesi,
  tahaje ho za pačesy.
• Není nad původnost,
  každý po ní touží;
  lidé chodí přes most,
  to já půjdu louží.
• Nechoď, Honzo, s pány na led:
  mnohý příklad známe,
  že pán sklouzne a sedlák si
  za něj nohu zláme.
• A vlastencem může být v Čechách každý tvor,
  rozumný nebo nerozumný,
  jen když písně české zpívá,
  z korbelíčku si nalívá,
  přitom nezná větší slast
  než-li milovati vlast.

Související

• Epigram

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Epigramy ve Wikipedii