Tomáš Akvinský

Z Wikicitátů


Sv. Tomáš Akvinský (Demidoffský oltář od Carla Crivelliho)

Sv. Tomáš Akvinský, lat. Thomas Aquinas (1225, Roccasecca, Lazio – 7. března 1274 klášter Fossanova, Priverno) byl římskokatolický teolog scholastické tradice (tomismus), za svatého prohlášen v roce 1323. Nejdříve odmítán, pak považován za jednoho ze 33 učitelů římskokatolické církve.

Výroky[editovat]

  • Žít v pokoji, to je záležitost lásky. Ale položit základ k pokoji, to je úkol moudrosti, která vše pořádá. K moudrosti připravuje pokora...

Dílo[editovat]

  • Ad secundum dicendum quod diversa ratio cognoscibilis diversitatem scientiarum inducit. Eandem enim conclusionem demonstrat astrologus et naturalis, puta quod terra est rotunda, sed astrologus per medium mathematicum, idest a materia abstractum; naturalis autem per medium circa materiam consideratum.[1]
    Ke druhému se musí říci, že různý ráz předmětu poznání působí různost věd. Neboť tutéž větu dokazuje hvězdář a přírodozpytec, na příklad, že země jest kulatá. Avšak hvězdář prostředky matematickými čili ze hmoty vyvozenými, kdežto přírodozpytec pomocí toho co vidí na hmotě.[2]
  • Cum enim voluntas fertur in aliquid quod secundum se repugnat caritati, per quam homo ordinatur in ultimum finem, peccatum ex suo obiecto habet quod sit mortale. Unde est mortale ex genere, sive sit contra dilectionem Dei, sicut blasphemia, periurium, et huiusmodi; sive contra dilectionem proximi, sicut homicidium, adulterium, et similia. Unde huiusmodi sunt peccata mortalia ex suo genere. Quandoque vero voluntas peccantis fertur in id quod in se continet quandam inordinationem, non tamen contrariatur dilectioni Dei et proximi, sicut verbum otiosum, risus superfluus, et alia huiusmodi.[3]
    Jestliže se vůle zaměří na nějakou věc, která sama o sobě odporuje lásce, jež nás směřuje k poslednímu cíli, už tím se hřích stává smrtelným, ... ať už je namířen proti Boží lásce, jako např. rouhání, křivá přísaha, nebo proti lásce k bližnímu, jako například vražda, cizoložství. Když se vůle hříšníka obrátí k nějaké věci, která v sobě nese nepořádek, ale není namířena proti lásce k Bohu nebo bližnímu, je to hřích všední, jako např. prázdná slova, nevhodný smích. – sv. Tomáš Akvinský v Summa theologiae [4]
  • De numero autem omnium praedestinatorum hominum, quis sit, dicunt quidam quod tot ex hominibus salvabuntur, quot Angeli ceciderunt. Quidam vero, quod tot salvabuntur, quot Angeli remanserunt. Quidam vero, quod tot ex hominibus salvabuntur, quot Angeli ceciderunt, et insuper tot, quot fuerunt Angeli creati. Sed melius dicitur quod soli Deo est cognitus numerus electorum in superna felicitate locandus.[5]
    O počtu pak všech předurčených lidí, jaký jest, praví někteří, že tolik bude z lidí spaseno, kolik andělů padlo. Někteří však, že tolik bude spaseno, kolik andělů zůstalo. Někteří však, že tolik z lidí bude spaseno, kolik andělů padlo a nad to tolik, kolik andělů bylo stvořeno. Ale lépe se řekne, že „jedinému Bohu je znám počet vyvolených, určený pro místa v blaženosti na výsosti“.[2]

Reference[editovat]

  1. Sancti Thomae Aquinatis SUMMA THEOLOGIAE, Pars Prima, 1. De sacra doctrina, qualis sit, et ad quae se extendat, in decem articulos divisa, 1. Utrum praeter alias scientatis doctrina Theologica sit necessaria.
  2. 2,0 2,1 Theologická summa, přel. profesoři bohovědného učiliště řádu dominikánského, red. Emilián Soukup, Olomouc: Edice Krystal, 1937-1940.
  3. Sancti Thomae Aquinatis SUMMA THEOLOGIAE, Prima Secundae Partis, 88. De peccatis quae distinguuntur secundum reatum poenae et de venialibus per comparationem ad mortale, 2. Utrum aliquod peccatum veniale et mortale distinguantur genere.
  4. překlad a citace in Katechismus katolické církve, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001, ISBN 80-7192-488-1, str. 465, odst. 1856
  5. Sancti Thomae Aquinatis SUMMA THEOLOGIAE, Pars Prima, 23. De praedestinatione Dei, 7. Utrum numerus praedestinatorum sit certus.

Externí odkazy[editovat]