Vladislav Vančura

Z Wikicitátů
Vladislav Vančura

Vladislav Vančura (23. června 1891, Háj ve Slezsku – popraven 1. června 1942, Praha) byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér.

Výroky[editovat]

  • Ať se tomu bráníme či nikoliv, nemůžeme vidět přítomnost jinak, než na pozadí něčeho, co ji předchází.
  • Civilizace je jen nástroj a lidé jsou vše.[1]
  • Člověk, který se neohlíží, nevzbudí pozornost.[1]
  • Chci žít, chci vidět, jak se střídá deštivé počasí se slunečnými dny… chci vidět, jak sílí kmeny stromů.[1]
  • I láska je méně než život.[1]
  • Je to zázrak. U nás, kde by se měla každá stopa tradice hrabat prstíčkem, budou (jak se zdá) překvapeni nejvíce umělečtí historikové, neboť Alois Beer – to je zjevení.[2]
  • Jsme rozlišeni přízvukem svých zájmů, svých věr a svých názorů, ale žádná různost nemůže zastřít základní potřebu nás všech, potřebu svobody a vývoje.
  • Smrt není strašná.[1]
  • Tak do práce, brachu, člověk si musí svobodu zasloužit. Musí pro ni něco udělat a musí bejt vodhodlanej, že třeba umře, rozumíš? Nevídáno, nějaká ta kapka krve patří už k věci.[1]
  • Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.
    (Rozmarné léto)
  • Země bez stromů je chudá země…[1]

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Rovnost, červen 1991 (přesné datum neznámé)
  2. 910. schůzka: Lituji, že nejsem básník. rozhlas.cz [online]. 2012-12-02 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat]