Zdeněk Velíšek

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zdeněk Velíšek (* 23. února 1933, Český Krumlov) je moderátor, redaktor, reportér, editor, překladatel a tlumočník.


  • Jako lékař, který studuje člověka, ho potřebuje poznat zevnitř. Já jsem nutně potřeboval poznat Francii zevnitř. po udělení francouzského Řádu umění a literatury[1]
  • Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.[2]
  • Na cestách do cizích krajů jsem si kladl třeba uprostřed tamních obrovitých velkoměst otázku: Co by se tady v Tchaj-peji, Bombaji, Ciudad de México změnilo, kdyby Evropu postihl osud Atlantidy? Kdyby prostě zmizela z mapy? Tady by život nepřestal pulzovat stejně dynamicky, jak to vidím v této chvíli. Nás Evropany by nepostrádali. Prostě by si stačili. Z toho jsem býval docela vykolejen. A s tímhle přesvědčením jsem pak pochopitelně přistupoval k hodnocení všeho, co se v tom širém a cizím světě zrovna dělo. Neměli bychom riskovat, že ten svůj kousek pevniny ani neudržíme pohromadě.[2]
  • Novinář se nemůže smířit s tím, že všechno je všude nějak jinak. Nemůže se smířit s tím, že nezná příčiny a souvislosti toho, co se děje právě teď a právě na našem kontinentě v souvislosti s tím, co jsem kdysi viděl na těch druhých kontinentech. Pokud k tomu má novinář možnost a předchozí poznatky z jiných kontinentů, nemá se bránit tomu, aby jeho samotného utvářela nebo formovala stále znovu a znovu realita okolního světa. Ten tu je a bude i bez nás. A musíme ho brát v potaz a nesnažit se před ním uzavírat.[2]

Reference[editovat]

  1. Zdeněk Velíšek je francouzským rytířem už i oficiálně. ceskatelevize.cz [online]. 2015-05-13 [cit. 2015-06-11]. Dostupné online.
  2. 2,0 2,1 2,2 Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy) [online]. . Dostupné online.

Externí odkazy[editovat]