Až budeme natlačeni jeden na druhého ve velkoměstech jako v Evropě, budeme také zkažení jako v Evropě. — When we get piled upon one another in large cities, as in Europe, we shall become corrupt as in Europe.[1] — Thomas Jefferson
Zahyneme, ale na našem pomníku bude nápis, že jsme byli humanisté.[2] — Petr Nárožný (o vyhlídkách dnešní Evropy v souvislosti s její obranyschopností, cizorodou imigrací a malou porodností)
Evropa se budovala po tisíciletí a zničila se za třicet let, ohraničených dvěma světovými válkami, které vlastně byly válkou jedinou.[3] — Jan Patočka
Hraniční regiony pak z okrajové polohy na národní úrovni „stoupají“ k vnitřní poloze v rámci integrující se Evropy, přičemž regionální spolupráce přes hranice je nejen posiluje, ale často vytváří i jejich identitu.[4] — Brigitte Schabhüser
Z geopolitického hlediska nás (evropské národy) může zachránit před narůstajícím demografickým přelidněním masou z Asie a Afriky jen partnerství s Ruskem.[5] — Herbert Schweiger
V průběhu mého života všechny problémy přišly z kontinentální Evropy a všechna řešení od anglicky mluvících národů v celém světě.[6] — Margaret Thatcherová
Bohužel mnozí „Evropané“ přijímají moderní kulturní pluralitu jako „přirozenou“ různost, ne-li neslučitelnost, a ve výsledku jsou nakloněni jakési nivelizaci, která vše relativizuje a odmítá hodnotit, co je lepší a co horší. Kdyby toto vidění začalo převažovat, znamenalo by to konec Evropy a evropanství, protože by to znamenalo odumření toho nejhlubšího kořene všeho evropanství, naprostý rozpad toho základu, bez něhož by Evropa vskutku přestala být sama sebou. Tím základem Evropy a evropanství je vždy znovu se vracející otázka po tom, co je v dané situaci „tím pravým“, co je vskutku pravdivé, vskutku spravedlivé, vskutku tím, co „má být“ a co se „má stát“ a o čem se nehlasuje a nemůže hlasovat tak, že se jen zprůměruje vůle většiny a oktrojuje se všem. (Ladislav Hejdánek: Budoucnost Evropy a my, 2008)
Opustil jsem Evropu jako křesťan, zjistil jsem, že jsem byl hinduistou a vrátil jsem se jako buddhista bez nutnosti přestat být křesťanem. I left Europe as a Christian, I discovered I was a Hindu and returned as a Buddhist without ever having ceased to be Christian.[7] — Raimon Panikkar
↑dopis Jamesi Madisonovi (20. prosince 1787); citováno v: The Writings of Thomas Jefferson (1905), uspořádali Andrew A. Lipscomb a Albert Ellery Bergh; sv. 6, str. 392.
↑Brigitte Schabhüser: Grenzregionen in Europa. Zu ihrer derzeitigen Bedeutung in Raumforschung und Raumordnungspolitik, in: Informationen zur Raumentwicklung
20 (1993), Nr. 9-10. Citováno ze serveru České pohraničí po Schengenu, URL: http://www.euborderland.cz
