Thomas Jefferson

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Thomas Jefferson

Thomas Jefferson (13. dubna 1743, Shadwell, Virginie – 4. července 1826, Charlottesville, Virginie) byl třetí prezident USA a hlavní autor amerického prohlášení nezávislosti.


  • The God who gave us life, gave us liberty at the same time; the hand of force may destroy, but cannot disjoin them.[1]
    Bůh, který nám dal život, nám zároveň dal svobodu; síla je může zničit, ale ne rozdělit.
  • Když se lidé bojí své vlády, pak existuje tyranie.
  • Křesťanství není, ani nebylo část zvykového práva.
  • Vše, co potřebuje tyranie, aby získala pevnou půdu pod nohama, je, když lidé dobré vůle zůstanou zticha.
  • We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal; that they are endowed by their Creator with inherent and inalienable Rights; that among these, are Life, Liberty, and the pursuit of Happiness; that to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed; that whenever any Form of Government becomes destructive of these ends, it is the Right of the people to alter or abolish it, and to institute new Government, laying its foundation on such principles, and organizing its powers in such form, as to them shall seem most likely to effect their Safety and Happiness.[2]
    Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí; že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou; že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.[3]
  • The tree of liberty must be refreshed from time to time with the blood of patriots and tyrants. It is it's natural manure.[4]
    Strom svobody je občas nutné zalít krví tyranů a vlastenců. Je to jeho přirozené hnojivo.
  • When we get piled upon one another in large cities, as in Europe, we shall become corrupt as in Europe.[5]
    Až budeme natlačeni jeden na druhého ve velkoměstech jako v Evropě, budeme také zkažení jako v Evropě.
  • Neexistuje pravda, které bych se bál nebo kterou bych si přál ukrýt před světem.[6]
  • Nic není v knize osudu psáno s větší jistotou než to, že tito lidé (černoši) mají být svobodní. Ani není o nic méně jisté, než že tyto dvě rasy, stejně svobodné, nemohou žít pod jednou vládou. Jejich povahy, zvyky a názory mezi nimi vytvořily nesmazatelné rozdíly[7]
  • Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.
  • Člověk, který se nikdy nepodívá do novin, je lépe informován než ten, kdo je čte, protože ten, kdo nic neví, je pravdě blíže než ten, jehož mysl je naplněna lží a omyly.
  • Historie tím, že lidi zpravuje o minulosti, umožňuje jim soudit přítomnost.[8]

Reference[editovat]

  1. Summary View of the Rights of British America (1774); citováno v: The Writings of Thomas Jefferson (1905), uspořádali Andrew A. Lipscomb a Albert Ellery Bergh; sv. 1, str. 211.
  2. United States Declaration of Independence
  3. Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, 4. červenmce 1776
  4. Dopis Williamu Stevensi Smithovi, 13. listopadu 1787
  5. dopis Jamesi Madisonovi (20. prosince 1787); citováno v: The Writings of Thomas Jefferson (1905), uspořádali Andrew A. Lipscomb a Albert Ellery Bergh; sv. 6, str. 392.
  6. BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 9788073632403. str. 20
  7. DUKE, David Moje probuzení. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Kontingent Press, 2009. ISBN 9788025441671.
  8. RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-175-2. Kapitola Slovo úvodem, s. 7.  

Externí odkazy[editovat]