Někdy padám únavou a už se mi na ten koncert nechce. A pak si uvědomím, že na nás čeká spousta lidí, které nezajímá, že mně není dobře, jsem unavený a že se sotva belhám, a to ti dá takovou energii, že prostě najednou z toho, že musíš, je to, že chceš.[2]
Všichni mají dušidítěte, a když si odmyslíte trochu té únavy a profesionálního cynismu, objeví se náhle sedmnáctiletý konzervatorista, plný okouzlení, nadšení a velké lásky k hudbě. [4] — Zubin Mehta (o Newyorských filharmonicích)
↑
KUBÍKOVÁ, Blanka. Budou slzy, bude loučení. Muzika zůstane. Poslední rozhovor s Dušanem Vančurou. seznamzpravy.cz [online]. 2020-04-18 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.