Přeskočit na obsah

Albert Einstein

Z Wikicitátů
Albert Einstein, 1947

Albert Einstein (14. března 1879, Ulm, Německo – 18. dubna 1955, Princeton, New Jersey, Spojené státy americké) byl teoretický fyzik.

Výroky

[editovat]

O vědě

[editovat]
  • „Vyrazili do Villa Carlotta (na jezeře Como) obdivovat kopii „Kupid a Psyché“ od Canovy, a poté, co strávili noc v hostinci, odjeli z Lierna na horskou túru k Grigna, kde našli sníh „vysoký až šest metrů“. Poté si pronajali saně „toho typu, jaký se tam používá, které mají právě dost místa pro dva zamilované lidi, zatímco řidič stojí za nimi na plošině, neustále povídá a nazývá vás ‚slečno‘“. „Můžete si představit něco krásnějšího?“
  • Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.[1]
    The significant problems we face today can't be solved at the same level of thinking we were at when we created them.[2]
  • Bůh nehraje v kostky.[3]

O poznání

[editovat]
  • Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.[4]
  • Představujete si možná, že se dívám zpátky na své životní dílo s klidným zadostiučiněním. Ale když se na to podíváme blíž, vlastně na něm nic není. Neobsahuje jedinou koncepci, jediné pojetí, o kterém bych byl přesvědčen, že přetrvá, a já se sám sebe ptám, jestli jsem vůbec na správné cestě. Jenže současníci ve mně vidí zároveň kacíře a zároveň zpátečníka, který, abych tak řekl, přežil sám sebe.[5]
  • Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem, až když jsem dospíval.[6]
  • Fantazie je důležitější než vědění.[7]

O lidech

[editovat]
  • Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.[8]
  • Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.[9]
  • Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
    I do not know the weapons with which World War III will be fought, but I can assure you that World War IV will be fought with sticks and stones.[10]
  • Některá tvrzení vašeho listu, týkající se mého života a mé osoby, jsou výhradně výplodem bujné redaktorské fantazie. Čtenář se pobaví další aplikací principu relativity. Takhle totiž současně platím v Německu za „německého vědce“ a v Anglii za „švýcarského Žida“. Představme si ale, že osud ze mě udělá černou ovci; pak budu „švýcarským Židem“ v Německu a „německým vědcem“ v Anglii.[11]
  • Příští generace jen těžko uvěří, že někdo takový, z masa a krve, kdy chodil po této planetě.
    • prohlášení u příležitosti Gándhího 70. narozenin (1939) Einsteinův archiv 32-601, publikováno v knize Out of My Later Years (1950)[12], v překladu Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II.[13]
    • citováno v prvních minutách filmu Gándhí[14]

O životě

[editovat]
  • Cenu má pouze život, který žijeme pro druhé.[15]
  • Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není zázrak, nebo s vědomím, že všechno je zázrak.[16]
    There are only two ways to live your life. One is as though nothing is a miracle. The other is as though everything is a miracle.[17]

O mysli a duchu

[editovat]
  • Morální hodnota člověka se neměří tím, jaká je jeho náboženská víra, ale spíše tím, jaké emocionální impulsy obdržel od přírody.
  • Ten, kdo se již nemůže zastavit, aby se divil a vydržel uchváceně v úžasu, je jako mrtvý; jeho oči jsou zavřené.
  • Nikdy nedělejte nic proti svědomí, i když to stát vyžaduje.
  • Pokud jde o mě, dávám přednost tiché neřesti před okázalou ctností.

Různé

[editovat]

Neozdrojované

[editovat]
  • Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.
  • Podívej se hluboce do přírody, a pak pochopíš všechno lépe.
    Look deep into nature, and then you will understand everything better.
  • Pokud fakta neodpovídají teorii, změňte fakta.
  • Přehnaně soutěživý postoj je vštěpován do studenta, který je vychováván k uctívání zištného úspěchu jako příprava na jeho budoucí kariéru. Náš celý vzdělávací systém tímto zlem strádá.
  • Uprostřed obtížnosti leží příležitost.
    In the middle of difficulty lies opportunity.
  • Ústřední úloha socialistické společnosti spočívá v překonání predátorské fáze lidské evoluce

Nesprávně přisuzováno

[editovat]
  • Je-li nepořádek na stole odrazem nepořádku v mysli, co potom odráží prázdný stůl?[19]
  • Definice šílenství je dělat věci stále dokola stejným způsobem a přitom očekávat, že to přinese jiné výsledky.
    • Často přisuzováno také Benjaminu Franklinovi a Marku Twainovi. Nejstarší známý výskyt, a pravděpodobný původ, je text z roku 1981 z Narcotics Anonymous: "Šílenství je opakování stejných chyb a očekávání různých výsledků."

Reference

[editovat]
  1. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 85.  
  2. SKUBE, Daneen. Interpersonal Edge. [s.l.] : Hay House, 2006. ISBN 9781401930622. S. 226. (angličtina) 
  3. BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5. S. 68.  
  4. Milujte se! 12/2010 strana 37 Jména známá z fyziky a matematiy (Dostupné on-line)
  5. Balibarová, str. 96.
  6. BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 53.  
  7. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 17.  
  8. Balibarová, str. 76.
  9. Český rozhlas D-dur 22. 11. 2007
  10. PALMER, Norman Dunbar; PERKINS, Howard Cecil. International relations: the world community in transition. [s.l.] : Houghton Mifflin, 1969. S. 207. (angličtina) 
  11. Balibarová, str. 96.
  12. EINSTEIN, Albert. Out of My Later Years. [s.l.] : Citadel Press. 292 s. Google-Books-ID: Q1UxYzuI2oQC. Dostupné online. ISBN 978-0-8065-0357-8. (en) 
  13. DATABAZEKNIH.CZ. Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II. - Albert Einstein | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online].  [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Columbia Pictures. Gándhí [online]. Columbia Pictures, 1982, [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Lunární kalendář, op. cit., S. 44.
  16. RUSSELL, Peter. Od vědy k bohu. Praha : dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-68-2. S. 90.  
  17. SCHOLL, Steven. Common era: best new writings on religion. [s.l.] : White Cloud Press, 1995. S. 200. (angličtina) 
  18. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 38.  
  19. Psychologie dnes 3 2009 s. 25.
  20. BOWDEN, Paul: Telling It Like It Is, 2011. S. 429.

Externí odkazy

[editovat]