Relativita

Z Wikicitátů
Jump to navigation Jump to search
Jedna z rovnic obecné teorie relativity (Alberta Einsteina) vyjadřující ekvivalenci mezi hmotou a energií.
  • Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem, až když jsem dospíval.[1]
    Albert Einstein
  • Některá tvrzení vašeho listu, týkající se mého života a mé osoby, jsou výhradně výplodem bujné redaktorské fantazie. Čtenář se pobaví další aplikací principu relativity. Takhle totiž současně platím v Německu za „německého vědce“ a v Anglii za „švýcarského Žida“. Představme si ale, že osud ze mě udělá černou ovci; pak budu „švýcarským Židem“ v Německu a „německým vědcem“ v Anglii.[2]
    Albert Einstein
  • Nejde přitom o objevení osamělého ostrova, ale celého kontinentu nového vědeckého myšlení. Je to nejvýznamnější objev gravitačního učení od doby, kdy Newton vyslovil své základní zákony. [3]
    Joseph John Thomson, o teorii relativity.

Reference[editovat]

  1. BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 53.  
  2. BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5. S. 96.  
  3. KARAMANOLIS, Stratis. Albert Einstein - teorie relativity pro každého. [s.l.] : MAC, 1994. ISBN 80-901839-0-5. S. 78. (česky)