Dílo:Na hradě plném bláznů

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Na hradě plném bláznů : Presidentův vězeň je kniha Vladimír Škutina popisující jeho uvěznění v letech 1969–1974; poprvé vyšla v Curychu (1979).[1]

Výroky[editovat]

  • Podezřelá slova jsou nejen „bomba“, „mina“, „sovětská armáda“, „Rusáci“, „Kačer Donáld“, všechno s „kontra“ a „anti“, ale i „socialismus“ a „marxismus“. Někdy docházelo ke komickým záměnám. Stroj vyřadil dopis, v němž se psalo o „MINIsukni“ a o „ANTIkvariátě“.[2]
  • Věděli jsme, že kdo se chce smát, nesmí se bát. A kdo se ničeho nebojí, zcela jistě se bojí smíchu.[3]

Anekdoty[editovat]

  • Tisková oprava:
    V článku „Kontrarevoluční provokace“ v minulém čísle sděloval náš zvláštní zpravodaj, že v Kostelci provokativně opékal na rožni Hanzelka husáka. Do článku se vloudila malá tisková chyba. Nebylo to v Kostelci, ale v Kostnici, neopékal, ale upaloval, ne na rožni, ale na hranici, ne Hanzelka, nýbrž Zikmund, a ne husáka, ale Mistra Jana Husa. (časopis „Socialistická zákonnost“)[4]
  • Komunista je ochoten položit váš život za svou věc.[5]
  • Bylo by možné, aby třeba ve Švýcarsku vládla komunistická strana?
    Možné by to bylo. Ale byla by to škoda![6]

Reference[editovat]

  1. ŠKUTINA, Vladimír. Na hradě plném bláznů : Presidentův vězeň. 3. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 159 s. ISBN 80-206-0163-5.  
  2. Kap. 11 Můj hloupý cenzor, str. 120.
  3. Předmluva, str. 10.
  4. Kap. 11 Můj hloupý cenzor, str. 116.
  5. Kap. 13 Jak je žralo, že já vím, že je žralo, že já vím, str. 143.
  6. Kap. 14 Pokus o útěk, str. 155.