Přeskočit na obsah

Dílo:Na hradě plném bláznů

Z Wikicitátů

Na hradě plném bláznů : Presidentův vězeň je kniha Vladimír Škutina popisující jeho uvěznění v letech 1969–1974; poprvé vyšla v Curychu (1979).[1]

Výroky

[editovat]
  • Podezřelá slova jsou nejen „bomba“, „mina“, „sovětská armáda“, „Rusáci“, „Kačer Donáld“, všechno s „kontra“ a „anti“, ale i „socialismus“ a „marxismus“. Někdy docházelo ke komickým záměnám. Stroj vyřadil dopis, v němž se psalo o „MINIsukni“ a o „ANTIkvariátě“.[2]
  • Věděli jsme, že kdo se chce smát, nesmí se bát. A kdo se ničeho nebojí, zcela jistě se bojí smíchu.[3]

Anekdoty

[editovat]
  • Tisková oprava:
    V článku „Kontrarevoluční provokace“ v minulém čísle sděloval náš zvláštní zpravodaj, že v Kostelci provokativně opékal na rožni Hanzelka husáka. Do článku se vloudila malá tisková chyba. Nebylo to v Kostelci, ale v Kostnici, neopékal, ale upaloval, ne na rožni, ale na hranici, ne Hanzelka, nýbrž Zikmund, a ne husáka, ale Mistra Jana Husa. (časopis „Socialistická zákonnost“)[4]
  • Komunista je ochoten položit váš život za svou věc.[5]
  • Bylo by možné, aby třeba ve Švýcarsku vládla komunistická strana?
    Možné by to bylo. Ale byla by to škoda![6]

Související

[editovat]

Reference

[editovat]
  1. ↑ ŠKUTINA, Vladimír. Na hradě plném bláznů : Presidentův vězeň. 3. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 159 s. ISBN 80-206-0163-5.  
  2. ↑ Kap. 11 Můj hloupý cenzor, str. 120.
  3. ↑ Předmluva, str. 10.
  4. ↑ Kap. 11 Můj hloupý cenzor, str. 116.
  5. ↑ Kap. 13 Jak je žralo, že já vím, že je žralo, že já vím, str. 143.
  6. ↑ Kap. 14 Pokus o útěk, str. 155.